Socha Radegasta

Socha Radegasta

Socha Radegasta, slovanského pohanského boha slunce, hojnosti a úrody je jedním z nezaměnitelných symbolů Radhoště v Beskydech, respektive sedla pod Radhoštěm nacházejícího se přesně v polovině cesty z Pusteven na Radhošť v nadmořské výšce 1 105 m.

Radegast má mužské tělo, tvář má podobu lva. Na hlavě spočívá přilbice ve tvaru býčí hlavy s mohutnými rohy. V pravé ruce drží roh hojnosti a v ruce levé sekeru. Socha měří měří 328 cm a její hmotnost činí 3,2 tuny.

Původní socha Radegasta z betonu a kameninové drti byla na svém místě instalována v roce 1931. K slavnostnímu odhalení sochy došlo 5.7.1931 společně se sousoším Cyrila a Metoděje (stojí na vrcholu Radhoště), v den Slovanské pouti a svátku obou věrozvěstů, kteří údajně v 60. letech 9. století při svém pobytu na Velké Moravě na Radhošť zavítali. Sochu Radegasta vyrobil akademický sochař Albín Polášek, rodák z Frenštátu pod Radhoštěm.

První socha měřící 320 cm a vážící 1,4 tuny byla financována americkými krajany, kteří sochu věnovali své rodné vlasti. Materiál sochy však poměrně špatně snášel drsné klimatické podmínky, které na Radhošti panují. Sochu bylo nutno demontovat a restaurovat. Stalo se tak v roce 1980 pod vedením olomouckého sochaře Karla Hořínka. Socha byla na své původní místo navrácena 11.6.1982.
Radegast v plné kráse

I přes nákladnou opravu degradace materiálu sochy Radegasta pokračovala. Proto byla v roce 1996 socha Radegasta z Radhoště odvezena opět a spočinula po nezbytném zrestaurování ve vstupní hale frenštátské radnice. Na úbočí Radhoště byl Radegast, respektive jeho kopie, vrácen 4.7.1998.

Replika Radegasta byla za finančního přispění pivovaru Radegast v Nošovicích vytesána z přírodního materiálu – žuly. Žula totiž mnohem lépe odolává drsným klimatickým podmínkám. Pod vedením akademického sochaře Miroslava Machaly vytesal kameník Jan Sobek z Leskovce u Vsetína z 16,5 tunového žulového kvádru sochu novou.

http://www.pustevny.cz/o-pustevnach/radegast/