Zámek Bílá Lhota

Zámek Bílá Lhota

Ves Bílá Lhota je poprvé připomínána v roce 1356, kdy byla v držení vladyků z Řimic, kteří se taktéž po Lhotě psali. V místě nynějšího zámku stála tvrz, která je výslovně v pramenech uváděna až v roce 1437 a jež tehdy náležela Ješkovi ze Lhoty. Ta však nejspíše zanikla a snad se po ní dochovalo tvrziště v areálu Arboreta.

V roce 1464 postoupil Jiří z Poděbrad lhotské panství tj. tvrz a statek ve Lhotě včetně pěti okolních vsí, Karlovi z Vlašimi. Ten záhy postoupil celé panství Erazimu Bítovskému ze Slavíkovic a jeho potomci nejspíše postavili tvrz novou.

Poté je tvrz uváděna ještě několikrát v průběhu 15. a 16. století. Ke konci 16. stol. se majitelem panství stal Mikuláš Kobylka z Kobylího. Za Jana Záviše Bítovského ze Slavíkovic a jeho manželky Kunky z Kobylího byla tvrz v šedesátých letech 17. stol. (1660–1669) přestavěna a nesla již znaky renesančního čtyřkřídlého zámku. K dalším stavebním úpravám došlo v průběhu 17. stol.

V roce 1720 koupil panství za 31580 zlatých Markvart Hochberg z Hennersdorfu. Původně renesanční zámek byl opakovaně přestavován a jeho renesanční podoba byla prakticky setřena obzvláště po přestavbě ve 40. letech 18. stol. Hochbergy v barokním stylu. V roce 1746 koupil zámek se statkem Jan Maxmilián Žižka a stal se jeho panským sídlem. Jeho dcera se provdala za německého hudebního skladatele Conradina Kreutzera (1780–1849).

Ten byl kapelníkem vídeňské opery a při jednom ze svých zdejších pobytů pracoval na hudbě k opeře „Noc v Granadě“. V letech 1792–1840 byly majitelem lhotského panství Jan Albert z Ostheimu a Jan Vojtěch Speil z Ostheimu, a právě ten založil u zámku park v anglickém stylu. Od roku 1869 byl zámek a velkostatek majetkem rodu Riedlů a to až do roku 1945. Zásluhou tohoto majitele Quida Riedla se park proměnil (1926 až 1945) ve významný dendrologický areál. Park značně utrpěl za druhé světové války a k jeho obnově došlo až po roce 1965, kdy Vlastivědný ústav v Olomouci zahájil budování arboreta. Dnešní podoba zámku pochází z počátku 19. stol.

Expozice
Budova zámku sice dnes tvoří hranici arboreta, které se nachází v místech bývalého zámeckého parku, ale s arboretem již nijak nesouvisí. V arboretu Bílá Lhota rostou nejen domácí dřeviny, ale i vzácné evropské a zámořské stromy. Celkem tu napočítáte více než 400 druhů listnatých, jehličnatých a stále zelených dřevin ze severní Ameriky, Japonska, Číny, Malé Asie a dalších zemí. Park byl u zámečku v Bílé Lhotě založen okolo roku 1700 a mnoho exemplářů vysázených v tomto období se zachovalo do dnešních dnů. Počátky arboreta se připisují dendrologovi Quidu Riedlovi, který zde v roce 1926 soustředil několik stovek druhů okrasných dřevin.

Současnost
Dnešní zámek je jednoduchá, jednopatrová, čtyřkřídlá budova s malým dvorem. Ze zámku jsou přístupné pouze prostory sloužící dnes pro veřejnost. Dnes je budova zámku majetkem obce Bílá Lhota a slouží jako obecní úřad, pošta, knihovna a zdravotní středisko.

Přispěvatelé Wikipedie, „Bílá Lhota (zámek),“ Wikipedie: Otevřená encyklopedie, https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=B%C3%ADl%C3%A1_Lhota_(z%C3%A1mek)&oldid=14264816 (získáno 19. 06. 2017).

Autor: Jofre – Vlastní dílo, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=10108149