Radhošť

Radhošť
Radhošť je hora v Moravskoslezských Beskydech na závěru výrazného Pustevenského hřbetu, 3 km jihozápadně od Trojanovic a 6 km severovýchodně od Rožnova pod Radhoštěm. S výškou 1129 m n. m. jde o sedmou nejvyšší horu Moravskoslezských Beskyd a o jejich nejzápadnější tisícovku.

Sídlo Radegasta
Podle pověstí měl na Radhošti od pradávna sídlo slovanský bůh Radegast - Bůh slunce, války a vítězství. Jeho podoba, jak ji ztvárňuje socha od Albína Poláška, nepůsobí zrovna mile a rozhněvat si ho by asi pro člověka nemuselo být příznivé. Přesto anebo právě proto Radegasta generace lidí milovaly i zatracovaly. Naši předkové k němu měli úctu. Zdaleka za ním přicházeli, aby mu přinesli dary - dobytek, část úrody, zvěř, kterou ulovili. Koncem jara pak na Radhošti staří Slované slavili letní slunovrat. O nocích se rozzářily vatry, lidé tančili a zpívali. Pohanské zvyky přetrvaly i do dob křesťanských a nezabránila tomu ani pověst, že modlu Radegasta prý strhli Cyril s Metodějem, kteří na místo postavili kříž. Další povídání o Radegastově modle vypráví o tom, že byla uložena v jakémsi podzemním radhošťském chrámu. Zní to sice jako nějaká pohádka, ale je nutné vzít v úvahu, že na nedalekých Pustevnách je dnes už téměř nepřístupná soustava tzv. pseudokrasových puklin. V minulosti vedly do podzemí tři vchody a je pravděpodobné, že v průběhu 18. století se dalo projít z Pusteven na Radhošť v podzemí. Vztahuje se k tomu i jedna z pověstí o Sirotku z Radhoště.

Po středě 21. srpna 1968 byl mezi sochou Radegasta a vrcholem Radhoště i tábor vojáků sovětské armády "dočasně umístěných na území Československa".[2]

V dnešní době se v létě pravidelně konají poutě na Radhošti, kterých se vždy účastní několik tisíc poutníků.

Stavby na vrcholu
Na vrcholu Radhoště se nachází kříž z roku 1805, kaple svatého Cyrila a Metoděje z let 1896-1898, sousoší obou věrozvěstů z roku 1931 a televizní vysílač. Kaple je nejvýše položený chrám v ČR.[zdroj?] V kapli je bronzová deska, připomínající návštěvu prezidenta republiky T. G. Masaryka na tomto místě 23. června 1928. Asi 300 m jihovýchodně od vrcholu stojí hotel Radegast, mezi hotelem a vrcholem je ještě služebna Horské služby. Těsně pod vrchol vede od západu lyžařský vlek, přímo na vrcholu je geodetický bod.

Ochrana přírody
Související informace naleznete také v článku Radhošť (národní přírodní rezervace).

Na Radhošti byla v roce 1955 vyhlášena národní přírodní rezervace.

Přístup
Radhošť je nejsnáze přístupný z Pusteven, kam vede lanovka z Trojanovic a kde je také parkoviště. Odtud vede západním směrem modře značená hřebenovka přes vrchol Radegast a kolem sochy Radegasta až na vrchol (4 km). Naopak nejhodnotnější výstup vede z Rožnova pod Radhoštěm po červené turistické značce (7 km s převýšením kolem 800 m).

Výhled
Směrem k jihu jsou viditelné rovnoběžně uspořádané hřbety Hostýnsko-vsetínské hornatiny, Javorníků a Bílých Karpat. Východnímu obzoru dominují beskydské vrcholy Lysá hora, Smrk, Kněhyně a Čertův mlýn. V dálce jsou viditelné Strážovské vrchy, masív Malé Fatry a štíty Tater. Směrem k severu se otevírá pohled na Ostravskou pánev, kterou částečně zakrývá izolovaný masív Ondřejníku. Na severozápadě v popředí vystupuje oblá kopule Velkého Javorníku, za ní v dálce Velký Roudný a v pozadí Hrubý Jeseník. Směrem na západ se rozprostírá Moravská brána, lemovaná vyzdviženou plošinou Nízkého Jeseníku.[3] Za výjimečně výborné dohlednosti lze spatřit i 261 km vzdálený alpský vrchol Schneeberg.[4]

Přispěvatelé Wikipedie, „Radhošť,“ Wikipedie: Otevřená encyklopedie, https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radho%C5%A1%C5%A5&oldid=15262734 (získáno 12. 10. 2017).

Autor: Harold – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=58329891
Autor: RomanM82 – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=24565489