Radnice, Lomnice nad Popelkou

Radnice
Husovo náměstí č. p. 6, Lomnice nad Popelkou
Lomnická radnice, umístěná v horní části severovýchodní strany Husova náměstí, patří mezi významné kulturní památky v městské památkové zóně. Její dřevěná předchůdkyně je doložena v písemných pramenech z 16. století.

Původní dřevěná radnice (rathaus) stávala uprostřed rynku (dnešní ostrůvek Husova náměstí) a byla obklopena masnými krámy a maštalemi. V roce 1590 vyhořela i s větší částí města. Obnovena byla až po dlouhých 18 letech, kdy se zlepšily poměry lomnických měšťanů. Radnice stála na stejném místě a byla opět dřevěná. O sto let později přikázal hrabě Jan Rudolf z Morzinu, majitel lomnického panství, původní radnici zbořit a pro výstavbu nové zakoupil sešlou hospodu v místech, kde stojí dnes. Nová kamenná radnice z roku 1724 měla podloubí a čtverhrannou věž s hodinami. Radnici postily i další dva požáry města, a to v roce 1749 a 1862.

Zhoubný požár 29. srpna 1862 zničil nejen budovu, ale i nové divadlo s vybavením, které na radnici sídlilo od roku 1859, a městský archiv. Tehdejší starosta města Vincenc Mastný přikoupil z vlastních prostředků sousedící dům, protože nová radnice měla vedle sídla samosprávy sloužit i dalším institucím. O zpracování projektu požádalo město Josefa Pruvota, ředitele stavební kanceláře knížete Kamila Rohana, kterému v této době patřilo lomnické panství. Základní kámen byl položen 2. května 1864 za hojné účasti lomnického občanstva. Nová radnice získala podélnou orientaci s neogotickou fasádou, nechyběla ani hodinová věž s korouhví. Ve dvouposchoďové budově radnice našly místo peněžní ústavy, divadlo, knihovna, obchody, průmyslová škola a později i muzeum, městská policie a četníci.

V roce 1903 byla budova přestavěna podle plánů lomnického stavitele Jaroslava Hrubého, který původně jednoduchou fasádu výrazně ozdobil o další neogotické tvarosloví štítů, pilastrů a malovaných znaků. Do průčelí radnice byl vsazen kamenný městský znak z roku 1817 (tatarský mužík s halapartnou, sekerou a přilbicí), ve štítu nad dveřmi na balkon, kde se původně nacházela kancelář starosty města, byl umístěn znak Království českého. U hlavního vchodu vlevo byla vsazena pamětní mramorová deska připomínající pobyt Bedřicha Smetany v Lomnici v roce 1871. V roce 1953, při další opravě radnice, renovoval lomnický akademický malíř Pavel Korbelář deset stylizovaných znaků lomnických řemesel (zleva kováři, tkalci, zedníci, řezníci, sedmero řemesel, bednáři, pekaři, mlynáři, ševci, obchodníci).

Před vchodem do budovy je v chodníku z barevných žulových kostek složen stylizovaný městský znak s textem L. P. 1994. V tomto roce došlo k výměně oken, střešní krytiny a obnově fasády, ale teprve až poslední rekonstrukce budovy z roku 2010 doslova rozzářila lomnickou radnici a interiéry přizpůsobila potřebám městského úřadu 21. století. Největší změny patrné na první pohled jsou např. výtah s bezbariérovým přístupem, interiér oddací síně a velké zasedací místnosti, která je rozdělena na velkou a malou. K celkové rekonstrukci budovy radnice došlo za finančního přispění Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod.

Při poslední rekonstrukci radnice byla pod podlahou v prvním patře nalezena plechová schránka, která obsahovala několik archivních listin a fotografií. Nejcennějším nálezem je Pamětní list, jenž podrobně popisuje nejen slavnostní otevření budovy radnice 29. srpna 1865, ale přibližuje požár radnice v roce 1862, následné budování a slavnostní otevření nové radnice. Jeho autorem je pravděpodobně učitel František Stránský. Ve schránce byl umístěn i notový záznam oslavné písně k otevření radnice z roku 1865, který byl nově nastudován a přednesen Smíšeným pěveckým sborem Bořivoj při slavnostním otevření zrekonstruované radnice 8. října 2010. A tak se propojila minulost a současnost lomnické radnice, která zdobí Husovo náměstí již přes 150 let.

http://www.lomnicenadpopelkou.cz/radnice/d-7802/p1=7320