Alainův kříž, Lomnice nad Popelkou

Alainův kříž, Lomnice nad Popelkou

Na úpatí hory Tábor stojí kamenný kříž. Říká se mu Alainův, snad proto, že na kameni vytvarovaném do podoby půleného polena je napsáno „Alainův kříž, modlete se za něj“. Kolem toho kříže je, kromě dřevěného oplocení, i trochu nejasností.

Jednu z prvních zpráv, ne-li úplně první, přináší článek ve Sborníčku Lomnicka roč. III. ze září 1922, sešit 1., str. 11 s názvem „Kříž v lese“, kde zaznamenává řídící učitel na Košově pan Hlaváč vyprávění hajného Sezimy (83 let). Stojí tam: „...Kamil Rohan, vlastník obory a panství, měl bratra vojína. Toho přemluvil Kamil, aby súčastnil se koňských dostihů. Při nich vojín zahynul. Kamil Rohan želel smrti bratrovy tím víc, že se považoval za nepřímého původce neštěstí. Na památku toho dal postavit tento kříž v oblíbeném svém koutečku...“ Snad stáří hajného Sezimy způsobilo, že v článku je několik mylných informací. Třeba stáří kříže určuje dle svého věku, kdy chodil do školy na Chlum (bylo mu asi 10 let) a kříž v tu dobu ještě stál - již 73 let. Původní dřevěný byl po jeho spadnutí vytesán z kamene. Jakýsi internetový článek o historii kříže uvádí, že: „Původně byl kříž osikový, ale dřevěný zde nestál ani rok. Až ze vzdálené Sobotky byl povolán kameník, jenž dostal za úkol zhotovit přesně takový kříž, jako byl ten osikový i se všemi záhyby, suky a kůrou, ale z kamene.“ Lomnická rodačka paní dr. Scheybalová ale mluví o módní vlně, napodobující živou přírodu, naturalismu, nehledě na skutečnost, že pravděpodobný iniciátor postavení kříže, ať už z jakýchkoli důvodů, Kamil Rohan, byl nejen velkým milovníkem, ale i znalcem květin a stromů. I to se mohlo projevit na podobě kříže. Kříž byl před mnoha lety poškozen vandaly, opravil jej kameník pan Vojtek, občan z blízkých Hrádek.

Další zprávy týkající se tohoto kříže jsou již jen v převážné většině pouhým opisováním příběhu zaznamenaného učitelem Josefem Hlaváčem. Některé uváděné omyly byly již opraveny prof. Scheybalem a PhDr. Kadlecem.

Kříž se, dle vyprávění hajného, vztahuje k princi Alainu Rohanovi (narozenému 8. října 1829). Ten se skutečně zabil pádem z koně na lovu u přítele knížete Morice Lobkovice v Košťanech (28. září 1857). Tam byl postaven podobný kříž, který se měl za ztracený, byl však nedávno nalezen v muzeu v Teplicích. Ten nese nápis, který jej přímo určuje Alainovi. Zprávu o události stvrzuje i zápis z „Gedenksbuch des Schlosses Sichrow“, týkající se Alaina z Rohanu (nekrolog, popis pohřbu), publikovaného ředitelem sychrovského zámku a znalcem života Rohanů v Čechách PhDr. Milošem Kadlecem.

Nemáme důvod nevěřit hajnému Sezimovi, že mu bylo v době postavení 10 let, pak ale byl kříž postaven někdy v roce 1849, ale možná i 1947. Malé počty - článek vyšel r. 1922, hajnému bylo 83 let, narodil se tedy 1839. To vylučuje, že kříž byl postaven po smrti prince Alaina, kterého nehoda postihla v roce 1857 (1829-1857). Pomineme-li nepodstatný rozdíl dvou let (bylo mu „as 10 let“ mohlo mu být „as 8 let“), byl kříž postaven v rozmezí jednoho až tří let po smrti Benjamina a Viktora. Navíc po Alainově smrti by bylo hajnému již 18-20 let a o tolik by se asi nespletl (nechodil by do školy na Chlum)! Alain nebyl Kamilův bratr, ale synovec, syn Kamilova bratra Benjamina. Kromě profesora Scheybal to uvádí i rodokmen Rohanů. Prof. Scheybal však píše ve své knize Kraj kolem Jizery, že se Benjamin utopil, dle lidové pověsti, v jakémsi rybníčku v Oboře. Benjamin se skutečně utopil, ale v Praze ve Vltavě, v plavecké škole. Stvrzuje to zápis v První pamětní knize Rychnovské fary (založenou v r. 1774 P. Johann Georg Lissner, IX. farářem rychnovským). Datum úmrtí 5. 8. 1846 stvrzuje i Návštěvní kniha zámku Sychrov („...dne 5. srpna 1846 náhle povolán z pozemského života k životu věčnému následkem mrtvice na plavecké škole v Praze“). Benjaminovi bylo 42 let a Alainovi 17.

Jen na doplnění uvádím, že v době smrtelného pádu v Košťanech měl princ Alain hodnost „Rittmeister 1. Classe u 9. Huszaren – Regiment (Lichtensteinský) - (Vojenský ústřední archiv, Praha).

Prvním zakladatelem majetku rodu Rohanů v Čechách, po jejich odchodu do emigrace z Francie, byl Karel Alain. Ten neměl mužského potomka, a tak z důvodů dědictví zvažoval adopci synovců Kamila a Benjamina, což uskutečnil v roce 1833, a když v roce 1836 Karel Alain zemřel, zdědila majetek jeho dcera Berta, která jej rok poté prodala právě Kamilovi. Zmíněná dcera Berta byla provdána za Karlova bratra (tedy vlastně strýce) Viktora Meriadeca. Ten zemřel, stejně jako Benjamin, v roce 1846. Tyto skutečnosti byly pravděpodobně důvodem k postavení kříže. To, že na kameni je jméno Alain (Alainův kříž, modlete se za něj) neurčuje, na rozdíl od adresného nápisu na kříži v Košťanech, že se jedná o prince Alaina (1829-1857). Jméno Alain je totiž u Rohanů velice časté a měl jej i Karel. Pravděpodobně spíš jemu nechal kříž postavit kníže Kamil z vděčnosti jako pokračovateli rodu v cizině.

Z  mládí si pamatuji, že křižovatce cest na Chlum a na Tábor v Oboře v místech, kde kříž stojí, se říkávalo „U Karlička“. Princ Alain (†1857) jméno Karel neměl. To mě utvrzuje v přesvědčení, že kříž byl postaven především na památku prvního Rohana na českém území Karla Alaina, nikoliv prince Alaina (1829-1857). I když se jedná o jistou spekulaci, považuje také dr. Kadlec tuto myšlenku za reálnou.

Princi Alainu Rohanovi je naopak viditelně připovězena lovecká věž zvaná také Alainova.

http://www.lomnicenadpopelkou.cz/alainuv%2Dkriz/d-8001/p1=7322