Větrný mlýn, Třebíč
Třebíčský větrný mlýn nebo jinak také Větrník je větrný mlýn holandského typu sloužící ke mletí takzvaného třísla pro třebíčské koželuhy. Nachází se na tzv. Kanciborku, v ulici U Větrníku.
Budova mlýna
Budova mlýna má několik pater a je postavena z kamene a cihlového zdiva. Věž ve tvaru komolého kužele má průměr 8 metrů. V každém patře jsou tři okna a v posledním, čtvrtém patře jsou okna čtyři. V roce 1977 byl mlýn rekonstruován. Jeho dnešní podoba není původní, odpovídá však podobě z 19. století.
Historie
Mlýn byl dokončen v roce 1836 bratry Karlem a Františkem Budischowskými. Původně měl být vybudován ze dřeva, ale nakonec byl vybudován z kamene.[1] Mlýn nikdy nesloužil k mletí obilí, ale k mletí třísla pro koželužské dílny v Borovině. U mlýna nejspíše stávalo i stavení sloužící jako sklad, mělo sedlovou střechu. Mlýn byl používán ke mletí kůry až do druhé poloviny 20. století. V roce 1929 odkoupila mlýn radnice města Třebíče.[2] Poté byl využíván k bydlení a byl tak změněn jeho interiér, v roce 1977[1] byl rekonstruován a od té doby není přístupný. V roce 2016 bylo rozhodnuto, že dojde k stavebně-historickému průzkumu budovy mlýna.[1] Galerii v období socialismu chtěl na galerii přestavět Cyril Bouda.[2] Mlýn původně měl být poháněn pomocí volů, nicméně k tomu nedošlo.[3] Musí dojít k opravě šindelové střechy, práce začnou v roce 2017. Mezi možné využití stavby patří galerie či příležitostné bydlení.[4] V letních měsících roku 2017 byla plánována rekonstrukce šindelové střechy, investorem mělo být město Třebíč.[5] Tato oprava se uskutečnila v srpnu téhož roku v nákladech přibližně 430 tisíc Kč, další úpravy mlýna jsou v plánu na příští roky.[6]
Možné využití
Vzhledem k tomu, že se jedná o technickou památku, tak se dá předpokládat využití mlýna k turistické propagaci a komerčnímu využití. V roce 2017 město vydalo výzvu, že hledá vyobrazení mlýna do půlky 19. století. Starosta Pavel Heřman uvedl, že existuje vyobrazení v knize Karla Dvořáka, ale to nemusí být přesné, neboť je kresleno podle vyprávění otce autora a pochází zřejmě z 20. století. Lopatky, které byly replikou a byly v roce 2017 sundány, vychází pravděpodobně ze vzhledu mlýna v 30. letech 20. století.[7]
Přispěvatelé Wikipedie, „Větrný mlýn (Třebíč),“ Wikipedie: Otevřená encyklopedie, https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=V%C4%9Btrn%C3%BD_ml%C3%BDn_(T%C5%99eb%C3%AD%C4%8D)&oldid=15456533 (získáno 28. 03. 2018).
Autor: Frettie – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=5942365
Větrný mlýn, Třebíč
Body zájmu
Tipy na trasy
-
Cyklostezka č. 26 Jihlava - Třebíč
-
Cyklostezka č. 26 Třebíč - Raabs
-
Cyklostezka kolem řeky Jihlavy
-
DO LESŮ ZA LIPNÍK, Třebíč
-
KE HRADU SÁDEK, Třebíč
-
Malebná krajina Vysočiny, Jihlava
-
Naučná stezka Bažantnice
-
Odpolední procházka v okolí Třebíče
-
OKOLO HOŠŤANKY, Třebíč
-
PODHORÁCKEM A PŘÍRODNÍM PARKEM TŘEBÍČSKO
-
Trasa „Dobrá voda“
-
Třebíčské židovské město a jeho mystika
-
Z Krahulova do Třebíče
-
ZA KONIKLECI A K VELKÉMU JAVORU, Třebíč
-
ZA KONIKLECI NA ALPSKOU VYHLÍDKU, Třebíč
-
ZA VÝHLEDY POD KLUČOVSKOU HOROU,Třebíč