Kaple sv. Kříže – Švédská kaple, Opava

Kaple sv. Kříže – Švédská kaple, Opava

Na samém sklonku 14. století nechal Přemek I. Opavský na menším návrší při důležité obchodní stezce směřující na Ratiboř vystavět reprezentativní zádušní svatyni, která měla mimo jiné demonstrovat vévodovo postavení ve městě. Význam kaple v dnešních dnech je pak třeba hledat v jejím poměrně slušném stavu dochování jakožto jednoho z nemnoha představitelů slezské cihlové gotiky. Umělecko-historická hodnota stavby byla navíc zdůrazněna objevem nástěnných maleb z 15. století, představujících cyklus patnácti výjevů z konce světa – Apokalypsy.

Kapli pro české země nezvyklého osmibokého půdorysu, navazujícího snad na typ panovnické palácové kaple, která měla za vzor nejspíše pražský kostel na Karlově a jejíž nejbližší analogii bychom nalezli ve slezském Reichenbachu, vystavěl patrně architekt spjatý s budováním městského kostela. Centrální osmiboký prostor stavby se sedmi odstupňovanými opěráky byl doplněn dnes již nedochovanou obdélnou sakristií a přiléhající válcovou věžičkou, která díky točitému schodišti zpřístupňovala depozitář umístěný v patře sakristie. Spodní část kaple tvoří lomový kámen ukončený profilovanou římsou, horní část pak v dekorativní gotické vazbě režné cihly, jejichž čela byla zvýrazněna glazováním. Vstup byl zajištěn dvěma kamennými profilovanými portály z tufitu. Ze stejného materiálu byla původně zhotovena již neexistující kružbová výzdoba lomených oken. Podobně se nedochovala hvězdicová žebrová klenba, kterou byl pravděpodobně zaklenut vnitřní prostor.

V průběhu první poloviny 15. století, snad ještě za Přemkova života a patrně v souvislosti s úmrtím jeho druhé manželky či s blížícím se koncem vévodova života, byla kaple vyzdobena nástěnnými malbami. Tato výmalba zpodobňuje legendy předcházející biblickému poslednímu soudu a je opatřena doprovodným textem v německém jazyce spolu s ornamentální výzdobou. Nástěnné malby byly objeveny teprve na přelomu 19. a 20. století a následně několikrát zrestaurovány. Nenávratně zničena však byla větší polovina cyklu, dochován zůstal pouze souvislý pás tří výjevů na pěti zdech osmistěnu, navíc v torzálním stavu. Přesto se jedná o jednu z nejhodnotnějších památek doznívajícího pozdního krásného slohu. Poté, co byl patronát nad kaplí svěřen novým opavským vévodům z poděbradského rodu, nechali se zřejmě synové Jiřího z Poděbrad zvěčnit kolem vstupního portálu v podobě dvojice drobných polopostav.

Útrapám spojeným s třicetiletou válkou v druhé čtvrtině 17. století neunikla ani Opava. Město bylo načas okupováno nejprve Dány a posléze švédskou armádou. Právě přítomnost protestantských Švédů, kteří měli kapli využívat ke svým modloslužebným obřadům, pak dala místu nové lidové pojmenování „Švédská kaple“. Pro zajímavost dodejme, že po roce 1742 se stavba ocitla na samé hranici oddělující rakouskou a pruskou část Slezska. V osmdesátých letech 18. století, v období osvícenských josefínských reforem, byla kaple odsvěcena a následně sloužila jako skladiště či kontribuční sýpka. Roku 1859 navíc vyhořela a později se dokonce uvažovalo o její demolici. Snaha o její záchranu nakonec vyústila v roce 1897 v ustavení Jednoty pro obnovu kaple sv. Kříže. Neblahý osud budovy se po dlouhých průtazích podařilo zvrátit v roce 1907, kdy byla Zemským sněmem vykoupena ze soukromého vlastnictví, a mohlo začít období postupných renovací objektu. Při jedné z nich v roce 1912 došlo k objevu freskové výzdoby. Zatím poslední restaurátorské práce byly skončeny roku 1996, kdy byla kaple zapsána mezi národní kulturní památky a zároveň zpřístupněna pro veřejnost.

https://tic.opava-city.cz/cs/novinka/pamatky-zajimavosti-ve-meste