Zámek Bystřice nad Úhlavou

Zámek Bystřice nad Úhlavou
Nýrsko

Bystřice nad Úhlavou je tvrz nebo malý hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenné vesnici na severním okraji Nýrska v okrese Klatovy. Stojí na místě tvrze připomínané poprvé roku 1444, ale dochovaná podoba pochází z řady přestaveb, z nichž poslední proběhla v polovině devatenáctého století, kdy patřil rodině Hohenzollernů. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]

Historie
Ve vesnici stávala tvrz nejspíše od čtrnáctého století, kdy byli jejími majiteli Sezema z Dolan (1339), Bušek z Bystřice (1358), Boček z Velhartic (1369) a Racek z Prostiboře (1374 a 1379). Bystřice tehdy byla centrem panství, ke kterému patřila vesnice Pláně a městečko Nýrsko.[2] Později došlo k rozdělení statku na poloviny, které roku 1394 patřily Borníkovi ze Štítar a Maršíkovi z Hrádku.[3]

První písemná zmínka o tvrzi pochází z roku 1444,[2] kdy polovinu panství koupil za 388 kop pražských grošů Oldřich z Janovic od Habarta Lopaty z Hrádku. Druhou část získal až v roce 1446 od stejnojmenného syna Borníka ze Štítar. Oldřich se však musel o část po Habartovi soudit, protože prodej jeho části nebyl zapsán do desk zemských.[3] Janovští z Janovic ve druhé patnáctého století tvrz rozšířili o okrouhlou věž, východní a jižní křídlo.[4] Panství po něm zdědil syn Oldřich mladší, jehož syn Heřman celý statek prodal bratrům Přibíkovi a Petrovi Kocům z Dobrše. V kupní smlouvě je Bystřice označována jako hrad.[3]

Za Jindřicha a Přibíka Koců z Dobrše v roce 1513 propustil král Vladislav Jagellonský Bystřici z manství,[3] ale jiné zdroje uvádí, že tak učinil až král Ferdinand I. v roce 1554. Kocům z Dobrše panství patřilo až do roku 1720. V polovině šestnáctého století přestavěli tvrz na renesanční zámek, který se roku 1598 stal místem, odkud vyjela výprava Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic a Heřmana Černína z Chudenic do Svaté země.[2]

Posledním z Koců z Dobrše v Bystřici byl Diviš Liborius, syn Václava Vojtěcha Koce z Dobrše. Údajně nechal přistavět západní křídlo zámku, ale zároveň se za svého života velmi zadlužil, a když okolo roku 1717 zemřel, bylo panství nabídnuto k prodeji.[3] Novým majitelem se roku stal Karel Richard ze Schmidlinu, který panství výrazně rozšířil. Dlužné částky však nesplácel, a proto v roce 1730 proběhla soudní dražba, ve které Bystřici koupil Karel Jáchym Breda. Roku 1755 statek koupil Karel Josef Palm-Gundelfingen, po němž ho zdědil Karel Josef Palm. Poslední významnou rodinou, které Bystřice patřila v období 1839–1945 byli Hohenzollernové, kteří nechali v letech 1848–1852 zámek upravit v novogotickém slohu. Po druhé světové válce byl v zámku zřízen Ústav sociální péče pro děti a mládež.[2]

Stavební podoba
Gotická tvrz patří mezi objekty na pomezí mezi tvrzemi a hrady. Tradičně bývá řazena mezi tvrze, ale její stavební podoba umožňuje také zařazení mezi hrady podobně jako u Hradenína, Tuchorazi nebo Buzic.[5]

Staveništěm rozsáhlé tvrze se stal skalní útvar nad řekou Úhlavou. Předpokládá se, že nejstarší stavbou byla budova s lichoběžníkovým půdorysem, která se dochovala ve zdivu severozápadního nároží zámku. Na ni snad navazovala v mírném oblouku vedená západní hradba. V pozdní gotice nebo při renesanční přestavbě přibyla okrouhlá věž se zástavbou podél severní, západní a jižní strany.[5]

Novogotická přestavba se dotkla zejména severního průčelí. Do zámeckého areálu vede věžová brána s půlkulatou střechou z roku 1853. Za ní se nachází vlastní zámek, jehož jednopatrové a dvoupatrové budovy s členitým půdorysem obklopují ústřední nádvoří.[2] V jejich interiéru se dochovaly renesanční a barokní valené klenby s lunetami.[4]

Přispěvatelé Wikipedie, „Bystřice nad Úhlavou (zámek),“ Wikipedie: Otevřená encyklopedie, https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Byst%C5%99ice_nad_%C3%9Ahlavou_(z%C3%A1mek)&oldid=15546360 (získáno 4. 12. 2017).

Autor: Krabat77 – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=30871288
Autor: Art Jarka – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=59239186