Zámek Nové Hrady

Zámek Nové Hrady

Pro rokokový nový zámek vystavěný v letech 1774–1777 bylo vybráno místo na svahu pod starým zámkem (postupně přestavovaným od 15. století). Sklon svahu poskytoval možnost vybudovat efektní terasovitý čestný dvůr, jakož i ornamentálně řešený rokokový park, v němž dochovaný kruhový altán byl budován současně se zahradou po r. 1791. Rozlehlé nádvoří bylo r. 1778 obestavěno přízemními hospodářskými úřednickými budovami, r. 1779 byl přistaven špýchar a v západním křídle zámku byla vystavěna zámecká kaple, jejíž hlavní oltář vyřezal r. 1777 řezbář J. J. Procházka. Realizovaný projekt tohoto rokokového zámku se složitě komponovaným průčelím a dvakrát odstupňovanými rizality po stranách a přebohatou reliéfní štukovou a kamennou sochařskou výzdobou je přisuzován majiteli panství Janu Antonínovi Harbuval Chamaré, který měl výtvarné ambice. Jistá je spoluúčast tyrolského architekta Josefa Jägra, činného po r. 1770 v Praze.

Mezi dvojicí vzájemně propojených rybníků stoupá terasovými zdmi podezděná příjezdová cesta k bohatě zdobené trojdílné bráně. Rampa a schodiště před bránou jsou vyzdobeny rokokovými plastikami ze sochařské dílny V. Čermáka z r. 1783, kdežto jiný sochař rokoka, K. Devoty, vyzdobil v letech 1786-1787 zadní bránu vedoucí do zámeckého parku alegorickými plastikami léta a podzimu. Veškeré kamenné články – dekorativní i figurální – provedl Jan Mělnický z Vamberka. Středem vnitřní dispozice je v přízemí trojlodní vstupní průjezdní síň, vyzdobená původními plastikami. V prvním patře odpovídá poloze průjezdu representační sál s bohatou štukovou ornamentalikou, a protože zabírá celou hloubku stavby, má každé křídlo zámku vlastní dvouramenné schodiště, opět bohatě zdobené rokokovými vázami a postavičkami putti. Z vnitřních prostor zámku je výtvarně nejhodnotnější štukaturou zdobený hlavní sál od J. J. Procházky, v zařízení pak několikerá rokoková kamna a většina původních dveří v bohatě členěných ostěních.

To, že se areál zámku v Nových Hradech zachoval v původním architektonickém ztvárnění se netýká jen exteriéru, ale i naprosté většiny interiérů. Tuto skutečnost respektovala i velká oprava zámku v 30. letech, kdy postupně za dozoru majitelů byly opraveny střecha, fasády i sochařská výzdoba. Jedinou podstatnější změnou byla modernizace sociálního zařízení, včetně vybudování koupelen v obytném 1. patře. Ty byly osazeny mimořádně zdařilými zařizovacími předměty, které získaly po šedesáti letech vlastní historickou hodnotu. Po skončení 2. světové války byl zámek víceméně svévolně zabrán pro místní obecní a měšťanskou školu, přičemž byly uvnitř provedeny různé úpravy bez svolení majitele. Po roce 1948 byl zámek vyvlastněn a přesto, že byl 23. 9. 1949 převzat národní kulturní komisí a prohlášen za státní kulturní majetek, byl nevhodně využíván a došlo k jeho postupné devastaci. Ta vyvrcholila v 50. letech, kdy byla do suterénu zámku umístěna výkrmna vepřů. Teprve od roku 1955, kdy byla v západním křídle zámku zřízena slohová expozice, byla čas od času prováděna dílčí oprava budov, nicméně jejich často havarijní stav to nezměnilo. Nutno dodat, že v případě ochrany zámku i přilehlého kulturního areálu pochybily i zodpovědné správní orgány, neboť byly zničeny hodnoty nebývalé ceny.

K rekonstrukci přistoupil Státní ústav památkové péče až ve druhé polovině 80. let v době, kdy hrozilo zřícení východního křídla zámku, odkud musela být vystěhována škola. Zamýšlený rozsah oprav postupně narůstal, nejprve však byly opraveny obě hospodářské budovy na nádvoří, nacházející se v dezolátním stavu. Do roku 1992, kdy byl objekt vrácen v restituci původním majitelům, bratrům Čerychovým, byla částečně rekonstruována jen východní část zámku. Byl opraven krov a položena měděná šablonová krytina, zpevněny základové zdi a osazena nová okna v 1. patře. Bohužel, ne všechny architektonické záměry byly zdařilé, ani některé stavební práce nebyly provedeny dostatečně odborně. Po restituci nebylo v opravách pokračováno a je tedy zcela logické, že objekt dále chátral. Obrat nastal až v roce 1997, kdy zámek od restituentů zakoupili manželé Kučerovi a přistoupili k jeho generální záchranné obnově.

Zámecké zahrady

Přesná podoba původní zahrady není známa, nicméně dosud je zachována osově pravidelná dispozice základních teras. Jejich poslední úpravu provedl v letech 1936–1937 architekt Fierlinger, který restauroval pro tehdejšího majitele celý zámek. Na pravidelný parter navazoval anglický park, který pokrýval celý pahorek s původním hradem (ten byl rozebrán a materiál použit na stavbu zámku). Nedílnou součástí parku byla i dosud zachovalá křížová cesta z r. 1767, která vedla od kostela sv. Jakuba Většího k bývalému starému zámku. Směrem z náměstíčka je zahradní areál ukončen uměle vybudovanými rybníky, napájenými Novohradským potokem.

Celý areál zámku doplňovaly hodnotné stavby, z nichž se kromě již zmíněného klasicistního altánu dochoval i slohově příbuzný domek zahradníka.

Otevřeno:
Zámek
duben, říjen o víkendech a svátcích 10 - 17 hod.
květen - září denně 10 - 17 hod.

Zámecký areál
duben, říjen o víkendech a svátcích 10 - 18 hod.
květen - září denně 10 - 18 hod.

Vstupné
Vstupné do areálu a zahrad
Jednotné vstupné       50,- Kč
Rodinné vstupné     150,- Kč
(2 dospělí a děti ve věku 6 -15 let)
    
Zámek
Dospělí      100,- Kč
Děti, studenti, senioři, ZTP       70,- Kč
Rodinné vstupné     230,- Kč
(2 dospělí a děti ve věku 6 -15 let)

Restaurace s kapacitou 60 míst je umístěna v jedné ze správních budov přímo na zámeckém nádvoří. Prostředí restaurace si zachovává zámecký ráz a její součástí jsou tři propojené salonky. Ve sklepních prostorách je umístěna Zámecká vinárna s kapacitou 16 míst.

Na začátku roku 2003 byl zprovozněn banketní sál přímo v bývalých zámeckých sklepích. Díky tomu Vám můžeme nabídnout pořádání společenských akcí, banketů, recepcí, oslav a svatebních hostin až pro 80 osob.

http://nove-hrady.cz/zamek/index.php?nIDPage=hlavni

Zámek Nové Hrady v Pardubickém kraji
Mgr. Petr Kučera
Zámek - č.p. 1
539 45 Nové Hrady
Tel.: 469 325 353
E-Mail: zamek@nove-hrady.cz