Bývalý zámek, Jince

Jinecký zámek
V roce 1646, na konci třicetileté války, koupil jinecké panství Václav Vratislav z Mitrovic.Tento starobylý šlechtický rod vlastnil panství plných 156 let. I když rod nezanedbával zemědělskou výrobu, příjem ze železářské výroby byl pro něj nejvýnosnější. Zisky umožnily Vratislavům rozsáhlou stavební činnost.
V letech 1728–1731 nechali dosavadní dřevěný kostelík přestavět na velký zděný v barokním stylu, s kostnicí, zasvěcený sv. Mikuláši. V kostele se nacházejí varhany z roku 1896 od Petra Emanuela Štěpána.
Nejrozsáhlejší změnu doznalo tehdejší panské sídlo. Zděná tvrz, jejíž existence je písemnými prameny doložena od roku 1453, byla v průběhu 18. století, od doby, kdy panství v roce 1727 převzal František Karel ml. Vratislav z Mitrovic, postupně přestavována a na jejím místě vznikl rozsáhlý patrový zámek. Zde byla řada obytných a reprezentačních místností, kaple apod. Interiéry měly bohatou malířskou a sochařskou výzdobu. Průčelí zámku, orientované na východ směrem k Litavce, bylo otevřeno sallou terrenou (v renesančním a barokním stavitelství oblíbená stavba – přízemní sál – obvykle otevřený jednou stěnou s arkádami do zahrady), vyzdobenou řadou soch, kamenných váz a vodotrysků, dokonce i umělou jeskyní. Ještě po letech, kdy jinecký zámek už dlouho nebyl panským sídlem, o něm znalci prohlašovali, že svou rozlohou a krásou předčil oba hořovické zámky. Jinecké panství nakonec zadlužení Vratislavové roku 1805 prodali hraběti Rudolfu z Vrbna, který ho spojil s hořovickým panstvím. Rod Vrbnů vlastnil hořovicko-jinecké panství do roku 1853, kdy ho koupil hesenský kurfiřt Wilhelm. Část výzdoby odvezl na hořovické sídlo a zámek pustl. Byly zbourány sklepy, schodiště, přízemí i patro, zlikvidována zámecká kaple. Objekt nejdříve sloužil ke sbírce minerálů, pak jako sklad železa. V 80. letech 19. století byl nakonec zámek přebudován na pivovar. Budova chátrala, a když zde roku 1964 vypukl požár, byla zničena většina dosud zachovalých malovaných stropů z 18. století. Na konci 70. let a v 80. letech minulého století bylo započato s „revitalizací“ zámku. Podle originálních plánů se zahájila rekonstrukce interiéru, ale tu přerušila restituce majetků po „sametové revoluci“.
(Čerpáno z publikace Vlček, P. 1999: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků.)