Brdy

Brdy

Tento článek pojednává o pohoří. O vojenském újezdu pojednává článek Vojenský újezd Brdy.

Brdy jsou členitá vrchovina ve středních Čechách, jde o geomorfologický podcelek širšího celku Brdská vrchovina, který celý (tedy i s Hřebeny a Příbramskou pahorkatinou) rovněž bývá nazýván Brdy. V užším významu se za Brdy označují pouze Střední Brdy a Jižní Brdy. Nejvyšším bodem je Tok s 865 m n. m., jenž je současně nejvyšším přirozeným vrcholem středních Čech. Na jen o málo nižším vrcholu Praha (862 m) stojí 60 m vysoká věž meteoradaru ČHMÚ, jejíž vrchol je nejvyšším (umělým) bodem Brd.

Název Brdy pochází od slova brdo, což znamená buď zalesněný kopec nebo skalku ve tvaru tkalcovského hřebene.

Střední Brdy (někdy též zvané Centrální Brdy) = Vojenský výcvikový prostor Brdy, nejvyšší část, včetně vrcholu Tok (865 m), nedaleko Toku je Koruna (831 m) a Jordán (826 m). U Padrťských rybníků, severně od zdejšího Nepomuku, je druhá nejvyšší hora, Praha (862 m). U Příbrami je hora Třemošná (778 m), jeden z nejvyšších vrcholů přístupných turistům ve Středních Brdech. U Obecnice je kromě Toku hora Brda (773 m), nedaleko Strašic Kamenná (735 m).
   
Jižní Brdy (Třemšínsko, jižně od silnice č. 19 a potoka Bradavy), s nejvyššími vrcholy Třemšín (827 m) a Nad Maráskem (801 m).

Třemošenská a Třemšínská vrchovina jsou z hlediska fytogeografie jedinými oblastmi horské květeny (oreofytika) ve středních Čechách, kdežto Strašická vrchovina i ostatní části Brdské vrchoviny (Hřebeny a Příbramská pahorkatina) jsou již v oblasti mezofytika (květena mírně teplé oblasti).

Zóny zpřístupnění

Stezky ve zpřístupněných zónách jsou přístupné pouze o sobotách, nedělích a svátcích. Sídelní útvary a silniční komunikace jsou přístupné bez časového omezení. Cyklostezkami se v seznamech míní vyznačené cyklistické trasy, které jsou fakticky zároveň stezkami pro cyklisty. Údaj o délce se vztahuje pouze k úseku na území zón vojenského újezdu.

Zóna A

(13,08 km2, na severu újezdu, mezi Komárovem a Jinci, Ohrazenice – Krejčovka – hrad Valdek – Neřežín):
Stezka pro pěší Podluhy – Neřežín (9,930 km, číslo žlutě značené trasy 6157)
Komunikace Křešín – Felbabka (přístupná bez časového omezení, v zóně A)
Komunikace Obecnice – Ohrazenice – Neřežín – Zaječov (se zvláštním režimem, část sítě komunikací tvoří hranici zóny A, zbytek zasahuje do vojenského újezdu mimo zóny)
   
Zóna B

(8,13 km2, Strašice – Dolní Kvaň (Kvaň)):
Stezka pro pěší Nová Ves – Těně – Strašice (7,384 km, čísla žlutě značených tras 6614 a 6726, v západní části souběžně s cyklotrasou, údolí Jalového potoka)
Cyklotrasa č. 2252 Strašice – Zaječov (8,957 km, tvoří vnitřní hranici zóny)

mimo zóny:
Komunikace Strašice – kamenolom (přístupná bez časového omezení, kratičký úsek přes výběžek újezdu)
   
Zóna C

(4,86 km2, Dobřív – Skořice (Záhorčí), u Mirošova):
Cyklotrasa č. 2251 Dobřív – Skořice (3,839 km, tvoří vnitřní hranici zóny)
Komunikace Mirošov – Skořice (přístupná bez časového omezení)
   
Zóna D

(0,73 km2, Pančava – Skořice, nedaleko Mirošova, jižně od Skořice, bez časového omezení):
Komunikace Skořice – Pančava (přístupná bez časového omezení, tvoří vnitřní hranici zóny)
   
Zóna E

(0,24 km2, Číčov – Vísky, jižně od Mirošova, bez časového omezení):
Komunikace Vísky – Číčov (přístupná bez časového omezení, tvoří vnitřní hranici zóny)
   
Zóna F

(4,77 km2, Láz – Nepomuk (Plešec), severně od Rožmitálu pod Třemšínem):
Komunikace Láz – Nepomuk (přístupná bez časového omezení)
Cyklotrasa č. 9190 Láz – Nepomuk (5,306 km, tvoří vnitřní hranici zóny)
   
Zóna G

(5,46 km2, Obecnice – Bohutín (Třemošná), nejblíže Příbrami):
Stezka pro pěší Orlov – Třemošná – Láz (Orlov – Třemošná modrá značka č. 1191, Orlov – Ohrádka – Pilská –         Bohutín zelená značka č. 3097)

ZDROJ:http://cs.wikipedia.org/

Fotografie:

„Dolejší Padrťský rybník 1“ od Brdy-res publica – Vlastní dílo. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons
„Skála Komín na Koníčku (667 m)“ od Brdy-res publica – Vlastní dílo. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons
„Valdek 1“ od Brdy-res publica – Vlastní dílo. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons
„Bunkr na Houpáku (794 m)“ od Brdy - res publica – Vlastní dílo. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons
„Z Čertovy kazatelny 2“ od Brdy-res publica – Vlastní dílo. Licencováno pod Volné dílo via Wikimedia Commons

VšeNaučná trasaTuristická trasaLyžařská trasa

brdy01

Hřebenovka po Hřebenech Chlumec-Brdy

Hřebenovka po Hřebenech do Voznice-Brdy

Hřebenovka po Hřebenech-Brdy

Míšovská osmička

Míšovská trasa – zkrácená I.

Mísovska trasa – zkrácená II

Míšovský okruh - prodloužený-Brdy

Míšovský okruh-Brdy

Padrťské rybníky oficiálně-Brdy

Plešivec a okolí z Radouše-Brdy

Plešivec a okolí-Brdy

Po nejvyšších vrcholech Hřebenů-Brdy

Po nejvyšších vrcholech Hřebenů-Brdy

Pozůstatky tvrze Drahlín, Jince

Procházka po obci Jince

Teslíny, Třemšín, Nad Matáskem, Teslíny-Brdy

Třemšínská okružní-Brdy

Trokavce okolo skály Marie Terezie-Brdy

Výlet po stopách Rybových - Rožmitál pod T.

Z Chynína na Věšín - zpáteční-Brdy

Z Chynína na Věšín – prodlpoužená-Brdy

Z Jinec na Olymp Brd, Jince

Z Míšova okolo Teslínského kláštera-Brdy

Za zaniklými obcemi-Brdy