Příběhy o zdejších pašerácích

Kryštofovo údolí a příběhy o zdejších pašerácích

Jak se k cíli dostat: Na kole, vlakem, autem
Poloha cíle: Kryštofovo údolí
Doporučené výchozí místo: Kryštofovo údolí, pro cyklisty lze doporučit Chrastavu, Liberec nebo Jablonné v Podještědí
Možnosti občerstvení v cíli: Restaurace v obci s běžným celoročním provozem

Charakteristika:
Výlet do Kryštofova údolí a jeho okolí lze pojmout mnoha způsoby. Bude-li vás zajímat jen tato obec, stačí do ní jednoduše dojet vlakem nebo autem. Pro cyklisty zajímající se více o pašeráky žijící kdysi ve zdejší oblasti se nabízí několik variant tras z části po Pašerácké naučné stezce nacházející se severním směrem za blízkou Chrastavou.

Obec Kryštofovo Údolí se ukrývá pod nezaměnitelnou siluetou Ještedu od něj severozápadním směrem, vzdušnou čarou jen asi 8 km od Liberce. Je bezpochyby jednou z nejkrásnějších obcí v celé oblasti, od počátku 16. století, kam se datuje její založení, původně patřící především horníkům a uhlířům a čítající okolo sta rodin. Jméno nese podle kostela sv. Kryštofa, patrona horníků a poutníků. Proč právě horníků, je nasnadě, ale poutníci, přeneseně pašeráci, napsali v pomyslné knize historie této vesnice velmi mnoho.
Kryštofovo údolí stragicky se nacházející poblíž hranic již s dobrým přístupem do vnitrozemí bylo již od nepaměti pašeráckou obcí. V Českých zemích byly časy, kdy se některé zboží téměř nedalo koupit nebo bylo velmi drahé a nedobré. Proto pašíři, odvážní chlapi v botách obalenými hadry, aby četníci neslyšeli jejich kroky po kamenitých horských pěšinách, tajně přenášeli ze sousedního Saska přes hranice kávu, hedvábí, střelný prach, sůl, pálenku, tabák nebo petrolej. Stará pašerácká stezka údajně vedla ze Žitavy přes lesy okolo Tobiášovy borovice do pašerácké a lupičské osady Horní Sedlo a odtud dále přes Jítravu, Zdislavu a Křižany do Dolních Pasek. V Kryštofově údolí dokonce stávala proslavená pašerácká hospoda U Clamova Švýcarska, k niž se snad vztahuje libreto Smetanovy opery Hubička. Hospoda však již před delším časem vyhořela a stejně tak jako pašerácké "řemeslo" již patří minulosti.
S pašeráky, kteří byli obecně považováni za podivné lidi, se pojí řada příběhů. Některé z nich jsou velmi reálné, jiné poněkud tajemné až pohádkové, stejně jako mohli být sami pašeráci záhadnými pro ostatní obyvatele. Jednou někde byli a znenadání se jakoby vypařili, patrně když přijeli četníci, lidově nazývaní landvaši. A objevili se opět tam, kde bylo třeba petroleje nebo pálenky, jako na zavolanou. Většina z nich měla řádnou práci, zpravidla v lese jako dřevorubci nebo uhlíři, a tu a tam si odskočili přes hranice pro zboží. Většina z pašířů ale nikdy nezbohatla, činnost to byla velmi nebezpečná a nezřídka se v kopcích nad vesnicemi střílelo.

I dnes si patrně v Kryštofově Údolí budete připadat jako v jiném světě. Je to skutečně skryté místo, poklidné, kam zavítá jen ten, kdo sem zavítat chce. Z někdejších několika set obyvatel, čtyř hospod a osmi obchodů tu mnoho nezbylo, ale obec rozhodně nepůsobí vybydleným a zchátralým dojmem. Naopak, působí příjemně, až pohádkově. Stará stavení jako by vyprávěla dávné příběhy zdejších uhlířů, pašeráků a horníků. Příběh jednoho z dřevorubců, který snad tu a tam pašoval, nám vypráví známá zdejší pověst. Je o studánce, lesní víle a třech sekyrách.

Dřevorubci z Kryštofova údolí jednoho dne, tak jako každé ráno, společně šli nad pastviny do lesnatých svahů vstříc své těžké práci. Sami uvidíte, jaké kopce zde jsou, u studánky po cestě se tedy vždy rádi napili, aby mohli pokračovat dál. Jeden z dřevařů se však opozdil, chvatně přiskočil ke studánce, aby se napil a dostihl druhy, ale ouha - v tom spěchu mu sekyra spadla přímo do studánky. Mladík neváhal, sáhl do studené vody, ale studánka jako by byla bezedná. Nemohl dosáhnout ani dna, ani sekyry. Ať se snažil jak mohl, nakonec si sedl s hlavou v dlaních a bědoval, jak teď bez sekyry uživí svou rodinu. Pašovat se mu nechtělo, měl doma několik dětí a zařekl se už, že toho řemesla nechá. Jak tak bědoval, objevila se lesní víla. Muž překvapeně hleděl a stejně tak s podivem poslechl, aby znovu sáhl do vody a sekeru vylovil. Ale co se nestalo, studánka v ten okamžik dno měla, a sekeru vylovil hned. Jenže světe div se, nebyla to jeho obyčejná železná sekera, ale jiná, celá zlatá. Mladý dřevorubec chtěl být poctivý, řekl tedy hned, že to není jeho sekera, že on měl obyčejnou a tu potřebuje, aby rodinu uživil. Zlatou se tít strom nedá. Víla odvětila, jen ať si zlatou sekyru vezme, že mu patří, a ať loví dál. A vylovil tentokráte stříbrnou, také ale řekl, že není jeho. Víla potěšena mladíkovou pravdomluvností opět odvětila, že nyní jeho je, a do třetice ať sáhne do studánky. Muž nyní vylovil skutečně svou železnou sekyru. Měl velkou radost, že může opět pracovat, nemusí si ani zoufat ani riskovat život v horách před puškami četníků. Vzal proto obě darované sekery, prodal je, peníze dal ženě a už ho ani nenapadlo přes hory pašovat.
 
Dnešní Pašerácká naučná stezka vám svými informačními cedulemi poví mnohé o tomto podivuhodném kraji. Máte-li horské nebo trekingové kolo, můžete se z Kryštofova Údolí vydat například po žluté TZ Lesním dolem směrem na Bílý Kostel a od něj dále na sever neznačenou silnicí na Václavice. Na naučnou stezku ležící jen těsně severně se již snadno napojíte a můžete po ní jet doprava (po CT3039) třeba k Lysému vrchu a od něj již zpátky po CT3065 nebo modré TZ do Chrastavy, odkud do Kryštofova Údolí zbývá již jen okolo 8 km nenáročné trasy.
 
Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Středověký dvorec Curia Vítkov je zajímavým archeoskanzenem ležícím na Pašerácké naučné stezce.  Spatříte zde volnou repliku venkovského velmožského sídla, tedy tzv. kurie z 12. století. Během roku se zde koná několik pravidelných akcí, které vám přiblíží život v našich zemích v raném střevověku.
Více na www.curiavitkov.cz

Hrad Grabštejn
Vydáte-li se na cyklovýlet k Pašerácké stezce, můžete po cestě na sever mírnou zajížďkou navštívit Grabštejn. Hrad stojí na strmém ostrohu obtékaném Václavickým potokem, jenž se nedaleko odsud  vlévá do Lužické Nisy. Stojí v samém srdci Trojzemí, tedy místa, kde se dotýkají hranice tří států - České republiky, Německa a Polska.

Více informací na www.hrad-grabstejn.cz nebo tel. 482 724 301.

Pověsti spojované s pašeráky
Pašování zboží se v severních horských oblastech naší země rozšířilo po slezských válkách, kdy se oblast Slezska od  habsburské monarchie osamostatnila, a pokračovalo za vlády Marie Terezie ve 2. pol. 18. století. V této době vznikly velké hospodářské rozdíly mezi oblastmi severně a jižně od horských masivů, především Krkonoš, ale i Lužických a Jizerských hor. Tyto disproporce po svém řešili mazaní a odvážní horalé využívající své dokonalé znalosti hor i nástrah horské přírody. Pašeráci byli, narozdíl o svých protějšků - četníků, financů - mezi obyčejnými lidmi velice oblíbení. Lid v nich mimo jiné viděl i symbol odporu politice monarchie a spřádal tedy o nich podobné pověsti, jako tomu bylo v případě zbojníků na Moravě a Slovensku. Vznikaly tak pověsti o nepolapitelných pašířích, jakými byl třeba krkonošský "král pašeráků" Körber z Horní Rokytnice v Krkonoších, a jistě budete i znát skutečnou filmovou poctu pašerákům, vzniklou v roce 1981 s názvem Krakonoš a lyžníci. Mýty a pověsti o pašerácích tedy měly zpravidla reálný základ, skutečně žijící postavy, jen příběhy byly místy více nebo méně přibarvené.

Doprava, užitečné informace:
Pojedete-li do Kryštofova údolí autem, je dobré vědět o aktuálně (2012) stále trvající dlouhodobé uzavírce selnice vedoucí od severu, tedy od Andělské hory. Strhla ji povodeň a patrně ještě nějaký čas potrvá, než bude opravena. Na kole ale úsek projet lze, přes lesní asfaltku vedoucí vpravo (ze zákazem vjezdu pro auta).

Tip:
V Kryštofově údolí nepřehlédněte zdejší orloj. Skutečně, v bývalé obecní trafostanici vznikl hezký orloj se vším všudy, podívanou vám tedy nabídne každou celou hodinu.  Jeho autorem je Martin Chaloupka, provozovatel sousedícího muzea betlémů. Orloj se poprvé představil veřejnosti v sobotu 1. prosince 2007, zároveň s tradičním rozsvícením nedalekého Jírova betlému.

30 km
Obtížná

Body zájmu