Tajuplná křesťanská i židovská minulost

Heřmanův Městec a jeho tajuplná křesťanská i židovská minulost

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, vlakem, autem
Poloha cíle: Heřmanův Městec
Doporučené výchozí místo: Pro pěší  a autem Heřmanův Městec, pro cyklisty např. Chrudim nebo Slatiňany
Možnosti občerstvení v cíli: Běžně ve městě

Charakteristika: 
Heřmanův Městec patří mezi naše významná židovská města, jeho minulost je tedy spojena se židovskou vírou a příběhy Abrahamových potomků, kteří se zde již od konce 16. století usadili a volně koexistovali s křesťanskou většinou. Můžete si tedy prohlédnout zdejší dodnes zachované židovské památky a návštěvu případně spojit s výletem na kole po okolí, nabídneme vám hned několik tipů.

Povězme si nejprve něco o historii Heřmanova Městce, města, v jehož erbu září květ leknínu.  Ta je od konce 16. století, kdy do města přišli Židé, spojována z velké části právě s nimi, ovšem sahá dále, již do věku čtrnáctého, kdy nedaleko pozdějšího městce, na mrdické tvrzi sídlil vladyka Heřman. Měl dvanácte synů, kteří se však po smrti svých rodičů nechali zlákat nečestným způsobem života a stali se z nich loupežníci sužující celý okolní kraj. Přepadali cestující na okolních cestách a silnicích a obírali je o peníze, o zboží, i o život. Jejich skutky se donesly až k uším krále, který proti nim vyslal vojsko, aby řádění lapků učinilo přítrž. Podle legendy prý však bratři nechali ze své tvrze vystavět podzemní chodbu snad až do jižně ležícího Kostelce a když je pak vojsko oblehlo, poslali prý tou chodbou posla ke svým spojencům ku pomoci. Poslu nařídili, aby jim dal znamení, že se pomoc blíží, utrženým listem leknínu. Jiná verze pověsti ale praví, že list leknínu poslali jako smluvené znemaní po proudu potoka, který městem protéká. Ať tak či tak, pomoc Heřmanům přišla, byli to lapkové jim podobní, jak jinak, a byla jich početná síla. Královské vojsko se skutečně zaleklo a odtáhlo. Na památku tohoto slavného vítězství Heřmani přijali leknínový list za své erbovní znamení.
Příběh ale pokračoval, bratři loupili dál, a královské vojsko přitáhlo znovu. Královští se však již poučili z minulého překvapení a pobili napřed sousedy, kteří jim prve vpadli do zad, a potom teprve přitáhli k Městci. Heřmani viděli, že je zle, a že jim pomoc tentokrát nepřijde, utíkali podzemní chodbou ke Kostelci. Ale královští se již zaskočit nenechali, dobyli proto i Kostelec a Heřmany v chodbě pobili.
Loupeživé bratrstvo podle pověsti nenalezlo pokoj ani po smrti. Obraz jejich klečících postav se údajně záhadně objevil na stěně městského kostela a je tam dosud. Pokusy o jeho zabílení prý byly marné, po čase se siluety opět objevily. Hříšní bratři tam prý musí klečet tak dlouho, až dojdou odpuštění.

Jiná pověst nám poví o Židech, kteří se v městě již dávno usadili. Byli to lidé zvláštní, mající zvyky zcela jiné než křesťané, a kolovalo proto o nich mnoho mýtů, povídaček, prav i nepravd. Dnes po nánosem staletí již sotva objevíme, jak tomu skutečně bylo, ale na židovském hřbitově v Městci se můžete sami pokusit pravdu najít.

Kdysi, v šestnáctém věku, se v Městci usadilo pod hradem mnoho Židů. Po čase si založili i svůj hřbitov, jak tomu bývalo, nesměli být pochováváni vedle křesťanů. Stejně jako křesťané však měli na náhrobcích jména, ovšem v židovském písmu. Jen na jednom náhrobku jméno nebylo, jen obrázek ryby. A právě k této rybě se pojí pověst o zdejším mladém rabínu.
Rabi byl prý na svůj mladý věk velmi učený, celá židovská obec si jej pro jeho moudrost a vzdělanost velmi vážila. Židovští učenci se mohou ženit, netrvalo tedy dlouho, a rabi našel zalíbení v mladé a krásné Rút. Podle židovských zákonů žena nesmí muže rušit ve studiích, Rút však plnými doušky užívala života a milovaného rabiho často navštěvovala a vyprávěla mu kde se co událo. Když mu jednou líčila, jaké krásné šaty ve městě viděla, rabín ponořený do studia se neovládl a okřikl ji: "Kéž bys alespoň jednou mohla mlčet jako ryba!"
Slovo má velkou moc, jako šíp vyslaný z luku. Nelze jej vzít zpět. Jakmile rabínova slova dozněla, Rút z pokoje zmizela a v místnosti se rozhostilo hrobové ticho. Rabi se zalekl svého činu, jal se Rút hledat, ale marně. Nebyla ani v domě, ani ve městě, jako by se propadla do země. Nevěděl, kam se jeho milovaná poděla, ale věděl, že její zmizení sám způsobil. Až po několika letech se přihodila prapodivná věc. Hospodyně přinesla z tržiště k obědu rybu a chystala se ji právě zabít. Rabi byl u toho, když ryba na stole počala otevírat ústa - a k jeho úžasu mluvila. Poznal svou Rút, ale než stačil zasáhnout, hospodyně rybu zabila. Rabi myslel, že žalem přijde o rozum, a možná o něj i přišel. Říkalo se to o něm od té doby, prý vzal mrtvou rybu a odnesl ji na hřbitov. Tam jí vytesal náhrobek, ale místo Rútina jména na něj vyryl obraz ryby. Nikdo mu příběh nevěřil, ale kdo ví, jak to všechno tehdy bylo.

Židovský hřbitov, působivé a poklidné místo, je přístupný, a můžete si ho prohlédnout po dohodě v domku správce u něj. Stejně tak doporučujeme si prohlédnout městskou synagogu.
Pokud jste se rozhodli poznat okolí Heřmanova městce na kole, tvrziště Mrdice, kde rod Heřmanů sídlil, můžete navštívit v lesíku jen asi 2 km severně od města. Bývalá tvrz v Kostelci, již pověst zmiňuje, ležela naopak při dnešním kostelu sv. Petra a Pavla v Kostelci 3,5 km od Městce jižně. Vděčným cílem je také rozhledna Barborka stojící od města severozápadně poblíž Horních Raškovic, odkud vás může cesta vést dále do Svojšic na hezkou hradní zříceninu a do Choltic na hezký zámek.

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Zřícenina tvrze Svojšice je známá především jako dějiště Svojšického slunovratu, jednoho z nejvýznamnějších a nejstarším festivalů u nás. Festival se sice již přesunul do Pardubic, ale svojšická tvrz je stále stejně půvabná, pochází z roku 1365 a zanikla až za třicetileté války, kdy byla dobyta a vypálena.

Zámek Choltice je dnes dvoukřídlým barokním sídlem s výraznou nádvorní fasádou s toskánskými pilastry a přízemními arkádami, původními klenbami a sala terrenou s bohatou štukovou výzdobou. V interiérech zámku si můžete prohlédnout vlastivědnou expozici nebo hezkou ukázku vybavení barokní lékárny.
Zámek obklopuje rozsáhlý park a zámecká obora.

Pověsti spojované se Židy
Židé byli odjakživa pro svou odlišnost středem všelikých mýtů, polopravd, často i zcela smyšlených povídaček. Nezřídka se o nich (zcela nepravdivě) tradovalo, že dokonce provádějí lidské oběti, že jsou ve spojení s tajemnými a čarovnými silami, a mnohé další výmysly. Židovské komunity však byly vždy svému okolí uzavřené a o to více tedy vznikalo příběhů založených spíše na fantazii ostatních. Židé sami o svých význačných postavách příliš příběhů netvořili, s výjimkou legend o duchovních zázracích a příběhů spojovaných s učeností a moudrostí, která je v židovské kultuře vysoce ceněna. Tak se dozvídáme o rabi Lövovi z Prahy, Šachovi z Holešova a dalších, kteří vynikali především svým vzděláním a schopnostmi.

Doprava, užitečné informace:
Městské informační středisko: Náměstí Míru 288, tel.: +420 469 625 147
e-mail: infocentrum@mesto-hm.cz, www.hermanuv-mestec.cz.

Kontakt na synagogu: tel. 469 660 340.

Tip:
Výlet do Heřmanova Městce můžete spojit s cestou do Chrudimi