Skalní labyrint, místo jako z pohádek

Adršpašský skalní labyrint, místo jako z pohádek

Jak se k cíli dostat: Pěšky, vlakem, autem
Poloha cíle: Adršpašsko-teplické skály
Doporučené výchozí místo: Teplice nad Metují nebo Adršpach
Možnosti občerstvení v cíli: V Adršpachu, Teplicích n/M. a u placených vstupů do skalní oblasti

Charakteristika:
Adšpašsko-teplické skály každoročně lákají desítky tisíc návštěvníků. Svůj podíl na jejich zájmu jistě má i jejich osobité kouzlo, tajemno, jedinečné výjevy, které jinde nespatříte.

Adršpašsko-teplický skalní labyrint je oblastí mimořádně působivou, mající svou jedinečnou, poněkud tajemnou atmosféru. Představte si, že kráčíte po pískových cestičkách ne obyčejných jako dnes, ale vedoucích po dně křídového oceánu, mezi bizardními tvary písečných usazenin okolo, které se jednou stanou skalami. Takový výjev by se vám naskytl před 100 miliony let. Jako jakési tajemné město vnímají tuto oblast lidé po celá staletí staletí a možná i dále, co jen lze z pramenů zjistit. Nelze se divit jejich přirozené pověrčivosti podporované také četnými pověstmi, které o skalách vznikly. Podle jedné z nich bývalo toto skalní město skutečným městem, mělo chránit Českou zemi před nepřáteli. Jeho obyvatelé však prý za úplatek vpustili nepřátele do Čecha a město za trest nechali staří pohanští bohové zkamenět do dnešní podoby. A nejen město, ale i proradné lidi, kteří v něm přebývali.  Dnes se zde tedy setkáváme se skalami nesoucími jména jako Dvojčata v peřinkách, Rytíři a jejich Helmice, Starosta i Starostová.
Z pohledu středověkého prostého člověka se tomuto chápání skutečně asi příliš nepodivíme. Tím spíše, že oblast leží na odvěké hranici naší země, díky čemuž zde také vznikly čtyři obranné skalní hrady - Adršpach, Střemen, Skály a čtvrtý, dnes bezejmenný, jehož zbytky prakticky splynuly s okolními skalními bloky a kameny. Tyto hrady a jejich vzájemné vazby do jisté míry skutečně tvořily jakési město, mezi skalními věžemi vedly cesty je spojující. Hrady vznikly  někdy v průběhu až ke konci 14. století. Původně měly roli obrannou, ale po husitských válkách, kdy je obsadili kališníci, se staly spíše výchozími místy pro útočné výpady do sousedního Slezska. Podrobnějších zpráv však o nich mnoho nemáme, spíše je a patrně i nadále bude jejich existence zahalena tajemstvími. Nejzáhadnější se ze tří dochovaných sídel zdá být ústředně položený Střemen. Na vrcholu kamenných věží zde kdysi stávala jediná roubená budova, o jejíž existenci dnes svědčí jen zachovalé draže ve skále. Podíváme-li se do historie hradu, objevíme dosti nejasných míst. Neví se, kdy vznikl, kdo ho založil, ani jací byli jeho majitelé až do věku Karla IV., který se o Střemeni zmiňuje ve vlastním životopise. Neméně tajemný je také zánik stavby. Spekuluje se, že padla pod nájezdy Slezanů, kteří roku 1447 zpustošili nedaleký Adršpach – jenže, kdoví, zda v té době ještě Střemen stál. Navíc, zdejší skalní hrady podle jiného zdroje padly v podstatě bez boje. Slezané, kterým se přirozeně nelíbily loupeživé nájezdy zbytků husitských vojsk do země, se rozhodli hrady zlikvidovat poměrně mírným a dalo by se říci i novověkým způsobem. Koupili je. Skutečně vyplatili jejich majitelům peníze, které si řekli, prý to bylo řešení levnější než dlouhé obléhání na čtyřech místech postupně, nehledě na škody, které by dalšími nájezdy jejich spojenců do Slezska vznikaly. Koupě však měla jediný účel, a to možnost s hrady naložit podle libosti. V tomto případě zbořit je, aby se již nikdy nemohly stát zdrojem útoků nepřátel.
Podle jiných verzí, nebo spíše v jiné době, hrady nepadly bez boje, ale odolávaly četným útokům Slezanů. Jednoduchým úsudkem se jeví jako nejpravděpodobnější, že jim skutečně čelily až do doby, než se Slezané rozhodli se s hrady vypořádat zmíněným obchodem. Zajímavý je především osud nejjižnějšího hradu Skály, o němž se psané dokumenty zmiňují poprvé v roce 1393. Ačkoli byl stejně jako ostatní jeho kamenní spojenci zbořen, dočkal se jako jediný po čase obnovy. Jako pustý je tedy uváděn až k roku 1567. Dnes přitahuje své návštěvníky díky své relativní zachovalosti několika místností vysekaných přímo ve skále. Dobře rozpoznatelná jsou schodiště a nejautentičtější středověkou atmosférou se může chlubit zachovalá místnost s valenou klenbou.

Aby ale suché historie nebylo příliš, na závěr si můžeme povědět ještě jednu kratičkou pověst pro ty, kteří by se snad v noci chtěli vydat cestou na Zdoňov ležící severně od skalního labyrintu. Vypráví nám o nočním myslivci, který prý tudy chodívá, není radno tudy chodit po setmění, můžete zažít nebezpečné setkání. Kdysi totiž prý v Dolním Adršpachu žil tesař jménem Gotsche, který po nocích chodil do panské sýpky a tam kradl. Byl však stižen vlastním svědomím a ani po smrti proto jeho duše nenalezla klid. Jako noční myslivec pronásleduje s osmi malými psy kolemjdoucí u Janovy kaple ve Zdoňově tak dlouho, dokud nešťastník neztratí správnou cestu. A prý se tak často děje, a pomoc je jediná: jděte pomalu a stále svým směrem! Nad takovými pocestnými prý i noční myslivec nemá moc.

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Teplice nad Metují jsou výhodným výchozím místem do adršpašsko-teplického labyrintu, jak ostatně sám název dokládá. Umožní vám přístup do centrální a jižní části, případně vlakem můžete popojet 2 stanice do zastávky Adršpach, k severnímu vstupu.

Nelze reálně projít celou oblast skal za jediný den a pokud jen ten máte, budete se muset rozhodnout pro jednu z jeho částí - severní, střední nebo jižní. Případně lze pěší trasou střední s některou z krajních spojit, výhodněji snad se severní, a k jižně ležícímu zámku a hradu Skály pak případně dojet autem. Pro svou relativní zachovalost je hojně turisty navštěvován, ale leží od hlavních částí skalního města poněkud stranou.

O Jiráskových Skalácích
Alois Jirásek, jeden z největších českých spisovatelů, pocházel z nedalekého Hronova a měl tedy ke kraji Teplicka blízko. V roce 1874 napsal své první větší literární dílo, bylo historickým obrazem předznamenávající budoucí Jiráskovo zaměření právě na historii. Kniha Skaláci sestávala ze tří oddělených kapitol Salva Guardia, Bouře a Skaláci. V posledním jmenovaném románu, jenž dal literárnímu celku název, vypráví mladý Jirásek podle vyprávění své matky o selském povstání na Náchodsku r. 1775, o osudech sedláků ze statku Skalka, ležícího v blízkosti dnešního zámku a hradu Skály. Proto také v této oblasti na mapě naleznete Jiráskovy skály.

Doprava, užitečné informace:
Celá oblast Adršpašsko-teplických skal je přístupna jen pěším turistům, v žádném případě cyklistům. Důvodem jsou terény pro kola nepřístupné a úzké cestičky nedovolují provoz kol proti pěším. Respektujte prosím tato omezení podle vývěsek a značení. V sezoně je též třeba počítat s placeným a poměrně drahým parkováním v Adršpachu, je lépe dojet vlakem.

Infocentrum Teplice nad Metují
Horní 13
Tel. 491 581 197
e-mail: info@teplickeskaly.com
web: www.teplickeskaly.com

Informace o  Adršpašsko-teplických skalách naleznete také na www.skaly-adrspach.cz.

Tip:
V Adršpašsko-teplických skalách se nabízí také hned dvě možnosti projížďky na lodích. V zatopeném lomu bývalé pískovny u severního vstupu je možnost vypůjčit si loďku a prohlédnout si krásné scenérie z vodní hladiny. Ještě unikátnějším zážitkem bude svezení na pramici křižující azurové vody romantického Jezírka v samém srdci Adršpašských skal, kousek nad skalními vodopády. Projížďka je to skutečně nádherná, jen v letní sezoně je třeba počítat s velkým zájmem turistů a tedy i nečekanými frontami a davy uprostřed skal. Projížďky se konaji od května do října (podle počasí) denně od 9:00 do 17:00.

11 km
Střední

Body zájmu