S panenkou skákavou do Skoků u Žlutic

S panenkou skákavou do Skoků u Žlutic

Jak se k cíli dostat: Pěšky z Bochova nebo Žlutic, případně autem do sousední osady Polom.
Poloha cíle: Skoky u Žlutic, poutní místo a zaniklá obec.
Možnosti občerstvení v cíli: Restaurace v Bochově nebo Žluticích

Charakteristika:
Výlet na kdysi slavné poutní místo, z něhož zbyl do dnešních dnů jen kostel a zchátralé budovy hostince. Připomenete si zde nejen dávnou tradici poutních míst, ale můžete také vzpomenout na neveselou historii naší země v průběhu 20. století a najít naději do časů budoucích.

Stavbu první kaple ve Skokách inicioval žlutický farář, oslovil deset zdejších sedláků, kteří slíbili, že dají po deseti zlatých na stavbu kaple. Postupně jeden po druhém ale začali ze svého slibu couvat, jeden vdával dceru za syna sedláka a potřeboval pro ni pěkné věno, další se vymlouvali na neúrodu, nutně potřebovali vůz, koně, střechu na chalupu nebo postavit novou stodolu. Jen poslední ze sedláků, kterému říkali Adam, svému slibu dostál. Zdál se mu totiž sen, ve kterém mu zesnulý otec přikázal, že musí svůj slib splnit.  A tak Adam prodal koně, vzal úspory po otci, postavil kapli a nechal ji zasvětit Panně Marii Pomocné, která byla uctívána v německém Pasově. Do kaple pak umístil její obrázek.
Tento příběh datujeme do roku 1717, kdy vzniklo zdejší poutní místo. To se brzy proslavilo množstvím zázraků a vyléčených nemocí. Několik chromých zde začalo znovu chodit a slepí opět získávali svůj zrak. Zanedlouho sem za Pannou Marií Skokovskou, jíž lidé začali důvěrně říkat panenka skákavá, mířilo více než čtyřicet tisíc poutníků ročně. V letech 1736 až 1738 pak byl na místě původní kaple postaven Jednolodní kostel Navštívení Panny Marie.
Osudná však byla pro Skoky, jimž se německy říká Maria Stock a česky také České Lurdy, druhá polovina 20. století. Po druhé světové válce odsud byli odsunuti Němci, kteří tvořili většinu obyvatelstva, na začátku padesátých let jejich osud následovali sedláci, kteří nesouhlasili s násilnou kolektivizací. Dílo zkázy pokračovalo v letech šedesátých, kdy byla postavena Žlutická přehrada a přístupová cesta do vsi byla odříznuta. V letech porevolučních byla zkáza málem dokonána, kostel stojící na opuštěném místě se stal cílem zlodějů a vandalů, kteří rozkradli, co se dalo. Dokonce vylezli na kostelní věže, aby uřezali měděné báně věží. Jeden z nich spadl z věže na zem a díky tomu byli zloději dopadeni. Panenka skákavá ale ukázala opět svou moc, protože mladý neznaboh pád z obrovské výšky přežil.
Nové tisíciletí pomalu Skokům ukazuje vlídnější tvář, dobrovolníci pomáhají s obnovou poutního místa, v kostele se pořádají mše i koncerty a v roce 2010 byla otevřena poutní Skokovská stezka, která začíná v klášteře v Teplé.
 
Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Žlutice byly nejspíš založeny během slovanské kolonizace jako obchodní stanice na cestě z Prahy do Chebu, první písemná zmínka pochází z roku 1186. Největšího rozmachu dosáhly v období renesance, kdy zde vzniklo také jedno z nejkrásnějších děl iluminátorského umění 16. století Žlutický kancionál. Ten je dnes uložen v Památníku národního písemnictví v Praze, ve žlutickém městském muzeu je pak uložena jeho faksimile. Období rozkvětu Žlutic ukončil požár zdejšího zámku, po němž se tak do dnešních dnů dochovala jen zámecká brána.

Nevděk
Hrad Nevděk postavil na vrchu Hradec nad Žluticemi Jakoubek z Vřesovic pravděpodobně roku 1446. Jeho původní jméno bylo Nový hrad, protože Starý hrad býval žlutický městský hrad. Roku 1568 byl již Nový hrad pustý. Za třicetileté války se jeho zbytky staly nebezpečné pro město, které kdysi ochraňoval, stávaly se totiž útočištěm nejrůznějších loupeživých band. Proto ho v této době obyvatelé Žlutic rozvalili, z této doby také asi pochází název Nevděk. Dnes najdete na místě bývalého hradu již jen zbytky zemních valů, naskytne se vám zde ale krásný výhled na Žlutice a jejich okolí.

Hartenštejn
První písemná zmínka o Hartenštejnu pochází z roku 1473, pozdně gotický hrad nechal postavit Jindřich z Plavna. Nebyl stavěn jako hrad obytný, měl sloužit spíše jako vojenský opěrný bod. Na začátku 16. století začínal význam hradu klesal, v roce 1554 pak přestal být obýván a již za dvacet let je uváděn jako pustý. Krátce byl ještě obnoven Adamem starším Štensdorfem ze Štensdorfu, roku 1609 byl připojen k nedaleké Andělské Hoře, ale poté již definitivně zpustnul.
Půjdete-li do Skoků od Bochova, určitě jejich návštěvu spojte právě s tímto hradem.

Poutní místa
Místa se stala poutními díky tradovanému zázraku nebo uložené relikvii. Účelem poutí je uctít zázrak nebo světce, kterému je místo zasvěceno. Při pouti věřící prosí Boha o uzdravení nebo za zázračné uzdravení děkují namáhavou cestou. Poutě nejsou výsadou jen katolické církve, díky níž máme tuto tradici zakotvenu v naší zemi, ale jsou běžné i v jiných náboženstvích. Kupříkladu v islámu je pouť do Mekky dokonce jednou z náboženských povinností muslima. Poutní místa zná i buddhismus.
Mezi nejznámější katolická poutní místa u nás patří Svatá hora u Příbrami nebo Bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje ve Velehradě. Rozhlédneme-li se po Evropě, pak nemůžeme nevzpomenout Santiago de Compostela ve španělské Galicii nebo Lurdy v podhůří francouzských Pyrenejí.

Doprava, užitečné informace:
Do Skoků se můžete dostat ze severu a to z Bochova, odkud půjdete po červené turistické značce do Údrče a dále do osady Polom. Odtud se vydáte jižním směrem po polní cestě, kterou vám ukáže šipka na rozcestníku na návsi, až do Skoků.
Jiná možnost je od východu a to po červené turistické značce ze Žlutic. Značka vás dovede přes Dlouhý vrch do Ratiboře a pak romantickým údolím Ratibořského potoka do Polomu, kde vás opět nasměruje rozcestník na místní návsi, tentokrát doleva.
Pokud preferujete cestu autem, po silnici se dá dojet do osady Polom a odtud doporučujeme dojít asi 2 km pěšky.

Tip:
Do Skoků se můžete vydat po mariánské poutní trase s názvem Skokovská stezka. Začíná v klášteře v Teplé, byla otevřena v roce 2010 a je dlouhá 58 km. Spojuje místa, která se váží k historii poutního místa ve Skokách a v neposlední řadě vám ukáže krásný, ale nepříliš známý region Čech. Cestu lze ujít za tři dny, čtvrtý den se vrátíte vlakem ze Žlutic zpět do Teplé. Více informací najdete např. na stránkách www.skoky.eu.

24,5 km
Snadná

Body zájmu