Za krásou i tajemstvím zličanského hradiště

Kouřim, za krásou i tajemstvím zličanského hradiště

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, vlakem, autem
Poloha cíle: Hradiště Stará Kouřim
Doporučené výchozí místo: Pro pěší město Kouřim, pro cyklisty např. Kolín, Kutná Hora, Poděbrady
Možnosti občerstvení v cíli: Přímo na hradišti ne, ve městě ano

Charakteristika:
Kouřimské hradiště je dnes velmi poklidným a půvabným místem ležícím stranou od dnešního města a tedy všeho ruchu. Můžete jej navštívit jak pěšky, tak na kole, v každou roční dobu, přijít si odpočinou a nasát atmosféru místa kdysi slavného, po kterém kráčely dějiny naší země.

Dnes malé městečko Kouřim, čítající jen necelé 2 tisíce obyvatel, bývalo kdysi významným a slavným městem. Tedy, abychom se vyjádřili přesně, zhruba od 7. století, kdy zde vzniklo rozsáhlé zličanské hradiště, až do roku 1848, kdy byla Kouřim centrem Kouřimského kraje zahrnujícího rozsáhlé území východně od Prahy. Pak jeho význam postupně upadal. Vraťme se ale do minulosti, pro Kouřim slavné, pro pátrající zde i poněkud nejasné a tajemné. V okolním kraji bylo prokázáno lidské osídlení již od doby mladší doby kamenné, tj. 3000 let př. n. l. Patrně v 6. století n. l. sem postupně přichází slovanský kmen Zličanů a v průběhu století následujícího zde vzniká mohutné opevněné hradiště, jehož velikost i význam se mohl směle měřit s tehdejší Prahou. K otázce Slovanů a jejich souvislosti s Kouřimí i jinými částmi naší vlasti se vrátíme později.

Slávu a moc kouřimského hradiště dokládá bezpočet nálezů svědčících o velkém vlivu zdejších knížat. Radslav dokonce bojoval s knížetem Václavem z rodu Přemyslovců, ale prohrál, a byl tak v historii naší země téměř zapomenut. Slavníkovci, kteří Kouřim později získali, však zapomenuti nebyli, a tento Přemyslovcům opoziční vliv končí až vyvražděním Slavníkovců na Libici roku 995 s následným vypálením hradiště. Ale i pak zůstala Kouřim nadále silná a významná, byť se osídlení přesunulo na protější vrch sv. Jiří, kde vznikl hrad s vlastní mincovnou. Další ze zdejších mocných rodů, Děpolticové, si opět činili opoziční nároky vůči vládnoucím Přemyslovcům, a i oni byli nakonec poraženi. Roku 1223 byl tedy kouřimský hrad dobyt a tímto okamžikem končí historie Staré Kouřimi.

Vraťme se nyní k tématu Slovanů, kteří měli kouřimské hradiště osídlit. Není totiž zdaleka tak jednoznačné, jak se často tvrdí, že naše území bylo osídleno slovanskými kmeny příchodem praotce Čecha na Říp a podle dalších souvisejících příběhů. Čtenáři jistě neunikne, že toto podání pochází od Aloise Jiráska, tedy původně od Hájka z Libočan, od kterého Jirásek často velmi nekriticky přejímal fakta a způsoby pohledu. Dnes, s odstupem doby a za nových informací, se však Hájkova kronika jeví být přinejmenším neseriózní, jak ostatně vyplývá i z části o Kouřimi. Zaměřme se proto na tuto pasáž, nejprve v souvislosti s horou Říp.
Podle Jiráska (nebo spíše Hájka) na Říp s praotcem Čechem vystoupil i jeho bratr Lech. Ten se ovšem krátce na to vydal směrem na jihovýchod (tedy zpět, Slované přišli bezpochyby od východu), a v oblasti dnešního města Kouřim se usadil. Svému bratrovi na Řípu tuto skutečnost měl oznámit kouřovými signály, podle nichž se také nynější město nazývá Kouřimí. Jistě není třeba vysvětlovat, že není možné vidět kouř ze dřeva na 70 kilometrů vzdušnou čarou. Navíc, krátce po tomto osídlení Kouřimi se měl Lech vydat do nynějšího Polska, aby založil národ Poláků. Ovšem Poláci o tom příliš nevědí, zdá se. Navíc, je zde patrná jedna velmi podstatná drobnost, a sice význam jména nebo spíše slova Lech. To označovalo velmože, pána, i když mohlo snad být i jménem. V celkové souvislosti se ale zdá být pochopitelnější, že na Říp vystoupil lech, snad časem zkomoleně čech. A spíše než Slovan, Kelt, Bohemus. Zda a proč Kelt a ne Slovan, je téma pochopitelně sporné a navíc velmi obsáhlé. Jeví se však být velmi pravděpodobným, že Hájkovo a přeneseně panslovansky pojaté Jiráskovo podání je velmi tendenční, a to nejen v tomto případě. Patrně blíže je vzdělaný a poměrně nestranný Kosmas, jehož původní dílo však bylo zachováno jen z části, a neslovanská podání (např. německá) hovoří již značně jinak. Podobné nejasnosti nebo spíše náznaky jiným směrem nacházíme i v případě knížete Kroka, jehož Kosmas nazýval Crocco a kterého sídlo zasazoval ke dnešnímu Zbečnu, kde nacházíme keltské a nikoliv slovanské hradiště, také u jeho dcer s keltskými a nikoliv slovanskými jmény (Tautessa, Liban a Cassi), nebo u Bivoje, patrně Boioi, tedy Bój, příslušník keltského kmene, soudě podle kance, Keltům a ne Slovanům posvátného zvířete. Mohli bychom ještě zmínit symboliku Keltům posvátného bílého koně, kterého však shledáváme u Přemysla Oráče nebo Horymíra. Také v případě četných místních názvů v naší zemi nalezneme keltský základ, který pokládáme za svůj. A snad právem, protože národ Čechů zdaleka není jen národem slovanským. V době, kdy již naší zemi vládli Přemyslovci, bylo míšení slovanských, keltských a germánských národů patrně u konce, nejde tedy o to, zda Kouřim patřila Slovanům nebo Keltům.

Až budete procházet místy, kde se kdysi rozkládalo mocné kouřimské hradiště, budete skutečně kráčet ve šlépějích slavné historie mocného sídla. Sice patrně s počátkem jeho dějin značně jiným, než se dodnes běžně ve školách učí, ale to bez vlivu na půvab a kouzlo tohoto jedinečného a působivého místa. Možná navečer spatříte v blízkosti Lechova kamene i bludičky, které se zde od nepaměti prý často objevují, aby označovaly místa, kde je v zemi ukryt poklad. Není ale radno se jimi nechat nalákat a jít za pokladem, cesta prý často končí v bažinách, kde místo pokladu nalezl smrt nejeden důveřivec.
Mimochodem, zvyk zakopávat poklady drahých kovů do země byl původně keltský, nikoliv slovanský.

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Kutná Hora patří mezi naše nejkrásnější města a i kdybyste snad nepatřili právě mezi milovníky městských památek, stojí za to navštívit. Město dýchá svou jedinečnou atmosférou, navštívit doporučujeme jistě unikátní a nepřehlédnutelný chrám sv. Barbory, Jezuitskou kolej, Vlašský dvůr, nebo se projít v Brëurových sadech. Kutná Hora se však proslavila především svými stříbrnými doly, jež můžete i dnes navštívit, a zážitek to bude skutečně jedinečný. V pláštích, helmách, se svítilnami v rukou sfáráte 30 pod zem stejně, jako to činili havíři ve středověku - jen samozřejmě poněkud moderněji a bezpečněji.

Informační centrum Kutná Hora
Palackého náměstí 377/5
Tel. 327 512 378
e-mail: infocentrum@kh.cz
web: www.guide.kh.cz

Městečko Sázava leží sice zdánlivě již v jiné oblasti, ale přesto nedaleko. Naopak třeba na kole je sem hezký výlet, zpestřit si jej můžete pobytem u řeky nebo návštěvou zdejšího slavného benediktínského kláštera. Sázavě se budeme věnovat na straně ???.

Pověsti o keltských hradištích
Je až pozoruhodné, kolik pověstí a mýtů existuje o Keltech a jejich hradištích. Patrně svůj díl má i již zmíněný keltský zvyk zakopávat poklady, tedy především drahé kovy, do země. Není tedy divu, že se to na místě někdejších oppid jen hemží bludičkami vedoucími hledající do pekel namísto k pokladu, že se máme setkat s černými psy s plamennýma očima a dalšími strážci oněch pokladů. Jistě větší a podstatnější díl však má naše stále poměrně malá povědomost o Keltech, o skupině národů, která kdysi tak významně ovlivnila vývoj naší země. O čem člověk málo ví, o tom si obvykle více domýšlí. A obecně je zatím málo známo například o keltském křesťanství, jež v sobě neslo mimo jiné i jedinečné prvky východní sprituality, nám ze západní větve křesťanství tak neznámé. Keltové mající ve své kultuře mnoho z nám neznámých prků od nás na západ i na východ, nám bezpochyby ještě po dlouhý čas zůstanou tajemní, neznámí, ale přesto přitažliví.

Doprava, užitečné informace:
Kouřim leží sice na slepé vlakové trati, ale spoje jsou zde např. z Peček poměrně časté a dobré. Jezdí každou hodinu nebo nanejvýš dvě (odpoledne častěji než ráno). Množství vedlejších silnic se značenými cyklotrasami činí tento kraj velmi vhodným pro výlety např. na trekingových kolech.

Informační centrum Kouřim
Mírové náměstí 1
Tel. 321 784 004
e-mail: ic.kourim@atlas.cz
web: www.kourim-radnice.cz

Tip:
V Kouřimi jistě doporučujeme navštívit zdejší skanzen, přesněji Muzeum lidových staveb. Je jedinečný svým zaměřením, shromažďuje stavitelské památky z celého území Čech a nabízí tak přímé srovnání různých regionálních typů lidové architektury z období od 17. do 19. století.
Více na www.skanzenkourim.cz.