Výlet na stradonické oppidum

Výlet na stradonické oppidum, jedno z největších keltských hradišť v České republice

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, vlakem, autem
Poloha cíle: Keltské oppidum Stradonice
Doporučené výchozí místo: Pro pěší Nižbor, pro cyklisty např. Beroun, Křivoklát, Rakovník, popř. Praha
Možnosti občerstvení v cíli: Ne

Charakteristika:
Kdysi významné a rozlehlé keltské hradiště ve Stradonicích je dnes poklidným místem ležícím stranou všeho ruchu. Je tedy vhodným cílem na pěší nebo cyklistický výlet volnou krajinou, jejíž malebné křivky dávají tušit rozlohu někdejšího mocného keltského sídla.

Na pravém břehu Berounky, nad dnešními obcemi Stradonice a Nižbor, vzniklo ve 2. století před naším letopočtem keltské hradiště, později jedno z největších a nejmocnějších na našem dnešním území. Jeho rozloha zabírá úctyhodných téměř 90 ha. Lze předpokládat, že leželo na významné obchodní stezce, mimo jiné soudě podle nálezů svědčících o zdejší bohaté řemeslné výrobě hrnčířské, kovářské i kovolitecké, tedy všech významných řemesel, kterými Keltové ve své době byli schopni předčít své konkurenty. Hovoříme-li o zpracování kovů, nutně musíme dojít i výrobě mincí, jak také dokládá nález pokladu mincí z roku 1877. Zdejší hradiště bylo dokonce takového významu, že například významný archeolog J. L. Píč se domníval, že právě zde později mohlo být i sídlo germánského vůdce Marobuda. To však již bylo po přelomu lotopočtu, kdy opevnění dobyli a vypálili Germáni postupující na naše území.
Abychom si mohli učinit představu o podobě keltských hradišť této velikosti a významu, povězme si nejprve něco málo z historie. Slovo oppidum pochází z latinského výrazu „ob pedes“ tedy „(obydlené místo,) které se musí kvůli hradbám obejít“. Tento výraz známe z dochovalých římských zápisů, nikoliv keltských, kterých bylo velmi poskrovnu a nevěnovaly se běžným světským a faktickým věcem. Nevíme tedy, jak sami Keltové svá sídla nazývali. Víme však, že mnohdy mohla dosáhnout na svou dobu velkých rozměrů i počtů obyvatel, měla veškeré řemeslné zázemí, a také svou svatyni. Díky téměř absenci písemných zápisů však dosud nedokážeme odhadnout, jak Keltové nakládali se svým hmotným majetkem. Tím je myšlen jev objevující se v souvislosti s keltskou kulturou poměrně běžný, a sice ukrývání pokladů do země. A právě pokladem se stradonické oppidum proslavilo, byť v podstatě nechvalně.

V roce 1877 bylo na keltském oppidu u Stradonic náhodou objeven keltský poklad čítající asi 200 zlatých a stříbrných mincí. Zdánlivě příznivý nález, který však měl za následek naprosto ničivé nájezdy všelikých kopáčů a hledačů pokladů, kteří tuto jedinečnou a dosud téměř neodhalenou keltskou památku téměř zničili. Jen velmi málo z nálezů se dochovalo, většina se ztratila a byla anonymně prodána. Kromě mincí zde byly objeveny i další předměty (šperky, především spony, náramky, korále), vše z dob těsně před přelomem letopočtu.
Z doby hledání pokladů na stradonickém oppidu pochází také pověst o kříži, zvaném Prachový, který jistě nepřehlédnete na vrcholu pahorku čnící v otevřené krajině. Tedy pověst je spíš příběhem jednoho z hledačů, uhlíře Františka Pracha, jenž si zde prý postavil chalupu a hledal tak jako jiní zlatý poklad. Myšlenka na báječné zbohatnutí ho však zcela ovládla, nemyslel na nic jiného a nic mu nesmělo stát v cestě za jeho úsilím. Kácel v blízkém lese stromy pro své stavby a štoly tak šíleně, že jej za to stihl trest od lesního ducha Dymy. Chalupa i štoly mu shořely, zbyly po nich na vršku jen ohořelé zbytky a uhlíř Prach v nich nalezl svou smrt, když se snažil požár uhasit. Na místě této tragické události byl kýmsi vztyčen velký kříž, který se podle této pověstí prý neustále propadá do země i když je již několikátým na stejném místě.

Nález stradonického pokladu snad není záhadou v pravém slova smyslu. Těžko říci, proč Keltové ukrývali své poklady do země, jestli kvůli ochraně před pleněním svých nepřátel, nebo to mělo jiný smysl. V každém případě země a přeneseně i geografická poloha keltských hradišť, menhirů a vůbec míst s tímto etnikem spojených, má zásadní význam. Vidíme i na prostém faktu, že obce nebo místa s názvem Stradonice jsou v Čechách celkem tři; kromě Stradonic v okrese Beroun i severně v okrese Kladno a pak Louny. Toto jméno patrně něco v keltském jazyce znamenalo, neboť i ve Stradonicích ležících východně od Loun byly nalezeny pozůstatky keltského hradiště a Stradonice v okrese Kladno leží u Klobuk. U těch Klobuk, kde stojí známý menhir zvaný Pastýř, o jehož původu se dodnes vedou spory a není jasný. V každém případě menhir leží na přímé spojnici Stradonic u Loun a těch u Berouna.

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Zámek Nižbor je ideálním doplněním tohoto výletu. Nejen proto, že leží velmi blízkou Stradonic, ale především proto, že v něm sídlí Informační centrum keltské kultury. A je to muzeum velmi zajímavé, moderní, nabízející nepřeberné informace prostřednictvím mnoha multimediálních dotykových obrazovek. Ve velmi působivém prostředí se tak budete moci seznámit s keltskými řemesly, zvyky, ale také náboženstvím. Prostor je zde věnován také jiným keltským hradištím na českém území, včetně výborných leteckých snímků těch nejznámějších z nich.

Zámek Nižbor
Tel. 725 759 344
e-mail: nizbor@uappsc.cz
web: www.uappsc.cz

O Keltech na našem území
Keltové byli po pozdějších Slovanech druhým nejvýznamnějším etnikem žijícím na našem území. A nejen na něm, ale také v severozápadní i východní Francii, části Velké Británie, nebo i jižním Německu. Osídlovali tedy nejen rozsáhlá území, ale vynikali výzamnou a poměrně jednotnou kulturou. Patrně tím důsledkem byli prvním národem žijícím severně od Alp, o němž se zmiňují řečtí a římští historikové. K největšímu rozmachu keltské kultury došlo zhruba posledních 500 let před přelomem letopočtu. Keltské národy, jež se později vzájemně částečně lišily a samostatně vyvíjely, však sídlily v podstatě stejným způsobem - v již zmíněných oppidech, tedy opevněných hradištích nezaměnitelného druhu. Největším z nich na našem území je pevnostní soustava Závist - Šance.
Soumrak doby Keltů přišel v průběhu 1. století př. n. l. v souvislosti s rozpínáním germánských kmenů po celé Evropě. Mimo jiné to mělo za následek vytlačení Keltů z území dnešního Německa do Belgie a Gallie a k nám, s následnou izolací těchto dvou oblastí. V průběhu následujících staletí jsou však jak Keltové, tak Germáni, postupně vytlačování římskými vojsky a na našem území se rozptylují také mezi Slovany, s nimiž nakonec splynou.
Jistě také víte, odkud pochází známé dnešní alternativní a původně latinské označení pro Čechy - Bohemia. Právě od Keltů, tedy jednoho z jejich významných kmenů, Bójů, se naše zem zvala Boiaimon, neboli země Bójů, latinsky Boiohaemum.

Doprava, užitečné informace:
Do Nižbora se dobře dostanete vlakem, leží na trati Beroun-Rakovník. Kolem oppida je zřízena okružní stezka z červeným místním značením, můžete ji využít pro okružní výlet nebo se vydat jednosměrně přes hradiště směrem k rozhledně Děd a pak do Berouna.

Tip:
Návštěvu Stradonic můžete snadno spojit s výletem třeba na nedaleký Křivoklát. Vlakem je vzdálen asi 25 minut, cyklisty od něj dělí příjemných 15 km po silnici.

15 km
Střední

Body zájmu