Třebíčské židovské město a jeho mystika

Třebíčské židovské město a jeho mystika

Jak se k cíli dostat: Pěšky, na kole, vlakem, autem, autobusem
Poloha cíle: Třebíč (židovské město)
Doporučené výchozí místo: Pro pěší žst. Třebíč, pro cyklisty např. Náměšť nad Oslavou, M. Budějovice, Velké Meziříčí
Možnosti občerstvení v cíli: Běžně ve městě

Charakteristika:
Třebíčské židovské ghetto je zapsáno na seznamu světového kulturního UNESCO jistě právem. Až jím budete procházet, nechte se unášet jeho krásou a atmosférou, nyní si povězme alespoň nejznámější z jeho příběhů.

V bohaté historii Třebíče se pozoruhodným způsobem snoubí křesťanské i židovské příběhy. Třebíč totiž již od středověku byla velmi významnou židovskou komunitou, jejíž příslušnící se usadili přímo pod mohutnou pevností benediktýnského kláštera, hned za mostem řeku Jihlavu oddělující jejich město od křesťanského. Pozoruhodným a v našich zemích dosti jedinečným způsobem se tak Třebíč stala místem setkávání a koexistence dvou velmi odlišných kultur.
Přirozeně, mezi oběma skupinami obyvatel města, tedy křesťanské a židovské, panovala také jistá nevraživost. Židé se zde během staletí důkladně usadili, počali úspěšně vést především obchod  a brzy někteří z nich nabyli velkého jmění. To bylo, stejně jako jinde ve světě, příčinou závisti a leckdy i nenávisti jejich křesťanských, a nutno přiznat – v obchodě méně úspěšných – konkrurentů. O Židech se tak počaly šířit všeliké pověry, pomluvy, z většiny hanlivé a přitom nepravdivé zvěsti. V každém případě ale v Třebíči, podobně jako v jiných městech se silnou židovskou komunitou, vzniká ghetto s vlasními synagogami, školou, rabinátem, ale i úřadem. Jak léta plynula, ghetto chudlo navzdory tomu, že třebíčtí Židé bohatli. Důvodem byl prostý fakt, že bohatí Židé se počali stěhovat do křesťanské části, často přímo na náměstí nebo těsně k němu, a staré domy po nich osídlovaly naopak chudé křesťanské rodiny. Ghetto se tak zejména v průběhu 17. a 18. století stává čtvrtí převážně chudých. V té době jej také postihují četné epidemie. O jedné z nich existuje známá pověst, kterou si procházku dnešní židovskou čtvrtí můžeme zpříjemnit.

Bylo tomu během Třicetileté války, kdy Třebíč opět postihla morová epidemie. Držela se nejvíce v chudé, špinavé židovské čtvrti, kde každý den přibývaly další desítky mrtvých. Židé si zoufali, modlili se k Bohu, aby je pohromy zprostil, ale marně. Židé věří, že Bůh s lidmi jedná tak, jak si zaslouží, a byli proto přesvědčeni, že se dopustili velkých hříchů, za něž nyní nesou trest. Byl mezi nimi i starý Rafael, jemuž již zemřela celá rodina a zůstal v malém domku sám. Sám ji již přál zemřít, mor mu vzal všechny, které měl rád, ale stále zůstával zdráv. Ptal se tedy sám sebe, proč tomu tak je, jaký má smysl, aby zůstal naživu, když tolik dětí i dospělých dobrých lidí umírá. Nakonec pochopil, že Bůh neslyší modlitby Židů proto, že těžce zhřešili a žádná oběť není dost velká na usmíření. Pochopil, že on sám, velmi starý a sotva mohoucí, zůstal zachován právě proto, aby tuto oběť rozhněvanému Bohu přinesl. Židé sice nikdy neprováděli lidské oběti, ale jiné východisko z hrůzy, kterou kolem sebe Rafael viděl, již nemohl vidět.
Vyšel tedy starý Rafael ze svého nuzného domu směrem ke hřbitovu s nadějí a vírou, že ostatní od morové rány zachrání. Vykopal hrob, připravil kameny tak, aby je sám mohl na sebe do hrobu shodit, ulehl a podrazil podpěru je držící. Kameny se sesuly, starce v mžiku zbavily života a pohřbily. V tu chvíli morová rána v Třebíči, jenž se držela již jen v židovském městě, skutečně ustala. Židé zakrátko zjistili, co je zachránilo – že je Rafael skutečně vykoupil z jejich hříchů a že Bůh viděl jeho dobrotu a lásku k bližním. Přicházeli proto k jeho hrobu poklonit se mu a poděkovat. To místo můžete dodnes nalézt, je v horní části židovského hřbitova na osamělém místě v rohu. Na náhrobník kameni stojí:

"Památník na hrob svatého muže, který před devadesáti lety posvětil Boží jméno, zbožného pana Rafaela, spravedlivého blahé pamětí. Jeho zásluha nechť posílí nás i příští generace. Tento památník byl obnoven 1. dne měsíce avu roku 1744."

Zajímavé blízké cíle, se kterými můžete výlet spojit:
Klášter benediktinů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie (sv. Prokopa) v Třebíči je jistě památkou, kterou byste neměli minout. I on je uveden na seznamu světového kulturního dětictví UNESCO, benediktinský klášter byl založen již v r. 1101 moravskými Přemyslovci a přilehlá bazilika pak zhruba o století později, v románsko-gotickém slohu s bohatě zdobeným vchodem, kruhovými okny apsidy a freskami. Architektonicky se jedná o jedinečnou a význačnou památku románsko-gotické architektury v celé střední Evropě.

Zámek v Náměšti nad Oslavou je hezkou renesanční památkou, přestavěnou z gotického hradu v průběhu 16. století za Jana Staršho ze Žerotína.

O židovských hřbitovech
Židovské hřbitovy jsou pro nás obecně zvlášními místy. Plynulé křivky náhrobků, ornamentů a hebrejského písma jako by přinášely zdáli do Evropy vůni orientu. Tedy zdánlivě vzdálenou, přece po staletí blízkou. Náhrobky nasázené těsně vedle sebe vykukují z trávy a břečťanu,  naklánějí se do stran jako vyviklané zuby, vrhají křivolaké stíny. Třebíčský hřbitov je jedním z největších židovských hřbitovů u nás, napočítali byste v něm víc než tri tisícovky náhrobků a každý si nese otisk svého příběhu.
Pozoruhodné a pro nás obvykle těžko pochopitelné je židovské chápání hřbitova. Zatímco moderní Evropa jej vnímá jako místo mrtvých, hebrejština si uchovává pojem zcela opačný – Bejt haChajim, tedy dům (nebo místo) živých, nebo také života. Židé tím vyjadřují víru, že smrt je branou do života jiného, který přijde v  čase zmrtvýchvstání. O detailech tomto tématu není ani v řadách židovstva jednotný názor, ale v základním chápání vzkříšení se Židé dodnes shodují.

Doprava, užitečné informace:
Vlakové nádraží v Třebíči leží poměrně blízko starého centra, pro pěší procházku je ideálním výchozím místem.

Informační a turistické centrum Malovaný dům
Karlovo nám. 64/53
Tel. 568 847 070
e-mail: info@mkstrebic.cz
web: www.mkstrebic.cz

Informační a turistické centrum Zadní synagoga
Subakova 44/1
Tel. 568 610 023
e-mail: infosynagoga@mkstrebic.cz
web: www.mkstrebic.cz

Tip:
Vyhlídka z Městecké věže při kostele sv. Martina nabízí krásný pohled na město, který byste odjinud nezískali. Vřele doporučujeme.

4 km
Snadná

Body zájmu