Na samý vrchol Pálavy - Pavlov

Na samý vrchol Pálavy
Pěší okruh z Pavlova s návštěvou těch nejhezčích míst

Pro:
Dospělí, menší i větší děti, pes

Průběh trasy:
Pavlov, Dívčí hrady - sedlo, Nad Soutěskou, Soutěska, pod Děvínem, Děvín, Dívčí hrady – sedlo, Pavlov

Délka trasy: 7,5 km (alternativně 11 km)
Čas: 2,5 - 5 h
Start a cíl: Pavlov, obecní úřad
Možnosti občerstvení: Pavlov

Charakteristika:
kratší okruh vhodný jen pro pěší, překonáváte během něj větší převýšení. Místy je třeba dbát na bezpečnost vašich dětí, budete míjet i několik vyhlídek a skalních srázů. Můžete se těšit na úchvatné scenérie, které jinde na Moravě nespatříte.

Popis trasy:
Pavlovský obecní úřad naleznete bez požíží ve středu obce na křižovatce hned pod kostelem. Kolem něj již vede zelená turistická značka, po níž se vydáte do kopce nejprve ulicemi Pavlova a od jeho okraje dále již do svahu pálavského masívu. Hned zpočátku tedy překonáte největší převýšení na cestě, další větší kopec přijde až v polovině trasy. Stezka vás vyvede v sedle mezi Děvičkami (hradní zříceninou) a Děvínem, nejvyšším bodem Pálavy. Doporučujeme zde zajít doleva na slepou odbočku po červené ke hradu a na vyhlídku, kde si budete moci odpočinout po úvodním namáhavém výstupu a pokochat se krásným výhledem na novomlýnskou nádrž a Pavlov pod vámi.
Dašlí cesta ze sedla vede po modré turistické značce zhruba po vrstevnici, půjdete ve svahu pod bílými skalními srázy Děvína až na rozcestí Nad Soutěskou. Zde odbočte doleva po zelené, sejděte až k rozcestí Soutěska a odbočte opět vlevo, tentokrát ostře, po červené opět nahoru do svahu.
Výlet si můžete ještě zpestřit a prodloužit asi o 2,5 km právě od rozcestí Nad Soutěskou odbočením doprava místo doleva. Po modré značce tak půjdete k Soutěsce oklikou kolem Nového hradu a vrcholu Pálava, na silnici a rozcestí Perná – rozcestí se dejte vlevo a po červené pokračujte až k Soutěsce.
Stoupání od Soutěsky k nejvyššímu bodu Pálavy, Děvínu, je strmé, měří asi 400 m, a po něm již půjdete po hřbetu hory. Držte se stále červené značky, dovede vás na rozcestí Pod Děvínem, od kterého po 300 m již dojdete k Děvínu – ovšem přímo vrchol s vysílačem není přístupný a značka jej z důvodu ochrany přírody obchází. Jihozápadním směrem od cesty se ale nabízejí hezké výhledy směrem na Stolovou horu, Sirotčí hrádek a za nimi budete tušit Mikulov.
Asi po kilometru od Děvína vás červená značka klikatící se lesem po hřebeni masívu dovede až na rozcestí Dívčí hrady – sedlo, které již znáte. Jediná cesta zpět do Pavlova vede opět po zelené, po níž jste přišli v opačném směru v úvodu výletu, a zbývá vám tedy po ní sejít necelý kilometr a půl stále z kopce až do cíle cesty v Pavlově.

Zajímavosti na trase:
Pavlov
Území obce bylo osídleno prakticky nepřetržitě od dob lovců mamutů až do naší doby. Dnešní Pavlov je poprvé zmíněn v 11. století, kdy patřil ke staroboleslavské kapitule. Počátkem 13. století byl nad obcí založen hrad Děvičky a v roce 1334 Pavlov přešel do mikulovského panství, kde zůstal až do roku 1848. Pavlov byl původně slovanská osada, ale počátkem 13. století se zde usadilo německy mluvící obyvatelstvo, které zde žilo až do poválečného odsunu v letech 1945-46. Hlavním zdrojem bohatství obce bylo vinařství. Už počátkem 17. století se zde pěstovala vinná réva na více než polovině půdy. Vzhledem ke své poloze Pavlov zažil mnoho průtahů vojsk a utrpení. Nejhorší pohromu znamenala třicetiletá válka, kterou nepřežila celá čtvrtina obyvatel obce. Nejvíce obyvatel v Pavlově žilo v roce 1900 - 1 117. Po válce a dosídlení obce to bylo 658 obyvatel a v roce 1991 zde bylo žilo 546 osob.

Hradní zřícenina Děvičky
Západně od Pavlova na příkré, ze tří stran nepřístupné skále se nalézají zříceniny kdysi významného a pevného hradu zvaného Děvičky, Dívčí hrady, Maidberk (Maidenburg), který se poprvé připomíná v r. 1222 pod slovanským jménem Dewiczky. Pro své strategické postavení zůstával hrad v zeměpanském držení; z jeho počátků známe tři purkrabí: prvním byl Štěpán z Medlova, praotec slavného rodu pánů z Pernštejna, druhým rakouský Lipolt. Snad již on povolal do okolí Děviček německé kolonisty, neučinil-li tak v 1. 1248 – 1250 jeho nástupce Crha, syn Domamilův. Jméno hradu pak podle listin a jiných písemných pramenů se objevuje i nadále v českém znění a teprve později se užívá více německého názvu „hauss Maydberch“.
Protože dnešní hrad Děvičky je typickou stavbou z počátku 14. století, soudíme, že starší hrad stejného jména stával jinde a že zanikl stejně jako převážná většina staveb tohoto druhu v Čechách a na Moravě již v polovině 13. století; nový hrad byl vybudován na jiném vhodném místě. Stavba, jejíž zříceniny jsou dosud dominantou východního konce hřebene Pavlovských vrchů, tvoří protáhlý, nepravidelný obdélník, asi 65 m dlouhý a přibližně 20 m široký, uzavřený vysokou hradební zdí. Postrádáme na ní typickou věž, která bývala součástí středověkých hradů. Na severní straně bývalo předhradí, z jehož okružní zdi však dnes stojí už jen nesouvislé zbytky. Vstup do hradu býval nejspíš na západní straně. Odtud stoupala cesta předhradím k východu, kde byla druhá brána, jíž se vcházelo do vnitřního hradu. Jeho prostor, uzavřený obvodní zdí, byl rozdělen středním průjezdem ve dvě části. Východní část, přístupná přímo z předhradí, tvořila větší nádvoří. Na jihu bylo k obvodní zdi přistavěno obytné křídlo s průčelím do nádvoří. Západní část, přístupná průjezdem v příčném křídle, zůstala nezastavěna a vyhrazena jedině obraně. Její vybudování jako předního strategického bodu ukazuje, že tíhu obrany přejímala vysoká a silná obvodní hradba podobně jako na některých jiných hradech té doby v Čechách a na Moravě, jak soudí D. Menclová.
Tak asi vypadal hrad, který dal v r. 1334 král Jan Lucemburský v léno Hartneidovi z Lichtenštejna. Od té doby zůstal součástí lichtenštejnského mikulovského panství, avšak ztratil své původní strategické postavení.
Lichtenštejnský urbář z r. 1414 se zmiňuje o kapli na hradě. V 16. století byl hrad pod vlivem nové válečné techniky upraven. V 30. letech, kdy Turci začali ohrožovat blízkou Vídeň, vznikla předsunutá věž, postavená z hrubě přitesaného lomového kamene, která je dnes nejzajímavější částí zříceniny. Také ostatní části byly přestavěny, například horní části obytných křídel i obvodní zdi. Přestavba se uskutečnila brzy po polovině 16. století, v době marnotratného a nádherymilovného Kryštofa z Lichtenštejna, který pro zadlužení a hospodářské neúspěchy byl nucen v r. 1560 prodat nejen Děvičky, ale i celé mikulovské panství uherskému šlechtici Ladislavu Kerecsenyimu, známému veliteli v tureckých válkách. V r. 1575 získali již značně zchátralý hrad Ditrichštejnové. Adam z Ditrichštejna jej pak přebudoval, zejména zastavěl dosud volné nádvoří a severovýchodní části vnitřního hradu. Jeho zkázu způsobili Švédové v r. 1645, kteří jej před svým odchodem i s Pavlovem zapálili. Po třicetileté válce nebylo na jeho opravu dostatek pracovních sil, peněz, ale ani chuti a hrad dále chátral. V r. 1683 stály ve zpustlém hradě hlídky, postavené okolními vesnicemi, aby hlásily příchod Turků. Ještě r. 1784 bylo v zadním traktu zříceniny malé obydlí hlídače, který zvonem na hradní věži upozorňoval osady pod kopcem na požár nebo na blížící se bouři. U hradu byla také cisterna, která se plnila dešťovou vodou. Po smrti strážného byla zasypána, zvon prodán do Klentnice, použitelné dřevo a železo rozneseno. Tím zkáza hradu vyvrcholila.

Ubytování:
V Dolních Věstonicích můžete využít zdejšího kempu, soukromě penziony jsou především v Pavlově, ale i v Dolních Věstonicích nebo Perné. Další kempy naleznete na východním břehu novomlýnské nádrže v obci Nové Mlýny, nebo na protějším břehu ve Strachotíně a Pasohlávkách.

Kontakty:
Obecní úřad Pavlov
Lidická 65
273 51 Pavlov
Tel.: 312 665 325, 724 180 544, 724 140 905
obecniurad@pavlov.cz, www.pavlov.cz

Doprava:
Do Pavlova je nejlépe se dopravit vlatním autem. V pracovní dny je dostupný i autobusy z Mikulova nebo např. Břeclavi, nejbližší vlaková stanice je v reletivně dalekých Šakvicích (12 km).

Tip:
Vodní nádrž Nové Mlýny je v léte vyhledávaným turistickým letoviskem s možností koupání, rybaření a samozřejmě i podnikání dalších výletů na Pálavu i její okolí.