Po stopách Janáčka, Brno

Po stopách Janáčka

Pro:
Všechny věkové kategorie (kolo,pěší)

Průběh trasy:
Mendelovo náměstí – Pekařská – Šilingrovo náměstí – Starobrněnská - Zelný trh – Masarykova – náměstí Svobody - Česká – Solniční - Komenského náměstí – Žerotínovo náměstí – Komenského náměstí - Marešova – Jaselská – Arne Nováka – Grohova – Veveří - Pekárenská - Kounicova – Smetanova –  Lidická – park Lužánky – Lidická - Rooseveltova – Jezuitská – Rooseveltova - Malinovského náměstí (tram) - Poříčí (tram) – Vídeňská (zast. Ústřední hřbitov)

Délka trasy:
11 km

Popis trasy:
Tato procházka vede po místech v Brně, které jsou spojeny s osobností skladatele Leoše Janáčka. Seznámíte se tak s basilikou Nanebevzetí Panny Marie, kde začínal na kůru jako dirigent, se Zelným trhem jako místem jeho inspirace nebo třeba s domečkem u Chlebodárovy vily, kde mnoho let spokojeně žil.

Zajímavosti na trase:
1. Mendelovo náměstí a Augustiniánské opatství sv. Tomáše na Starém Brně
Mendelovo náměstí a Staré Brno je spojeno s velkou částí Janáčkova života. V roce 1865 přišel jako jedenáctiletý z rodných Hukvald do fundace augustiniánského kláštera sv. Tomáše na Starém Brně. Klášter byl důležitým intelektuálním centrem Moravy. Působily zde osobnosti jako Gregor J. Mendel, nebo Janáčkův učitel Pavel Křížkovský. I po odchodu z kláštera zůstal na Starém Brně. Vedl kůr v bazilice Nanebevzetí Panny Marie, učil na Slovanském ústavu ku vzdělání učitelů a oženil se. Nejprve bydlel na Měšťanské (dnes Křížové) ulici, v roce 1882 se přestěhoval s manželkou Zdenkou do domu, který stával uprostřed Klášterního (dnes Mendelova) náměstí.

2. Zelný trh
Půvabné náměstí pod Petrovem je dnes tržištěm, kde dostanete koupit zeleninu, ovoce, květiny. Původní nabídka byla širší, a když zde ve 13. století vznikl Horní trh, jeho součástí byl také Drůbeží, Hrnčířský i Vetešnický trh. Rušný život na tržišti a jeho trhovci z Brna i okolních vesnic se stali zdrojem inspirace Janáčkovi, který mezi ně chodil, aby zapisoval nápěvky jejich mluvy. Velkou pozornost věnoval především Líšeňačkám, které tu prodávaly drůbež a jejich mluvený projev inspiroval Těsnohlídka i Janáčka k použitému nářečí v postavě Harašty z Příhody lišky Bystroušky.

3. Stopkova plzeňská pivnice
(Česká ul. 5)
Nejen prací živ je člověk a to platí i pro skladatele. Z kaváren a hostinců, které Janáček navštěvoval, dnes stále můžete navštívit Stopkovu plzeňskou pivnici. Je to místo s historií sahající až do 14. století a podnik byl baštou české kultury a společnosti. Hospodu v roce 1905 koupila rodina Stopkových, ale plzeňské na čepu zůstalo, jen název se změnil na Stopkovu plzeňskou pivnici. Dříve v pivnici visel obraz od Antonína Kalvody „U Stopků“, kde byla vyobrazena místní společnost, mimo jiné Leoš Janáček, Jiří Mahen, Alois Mrštík a Břetislav Bakala.

4. U Polenků
(Česká ul. 29)
Dnes stojí na rohu České ul. č. 29 hostinec Forman Beef and Beer, ale jeho původ sahá do 19. století. Zde se scházela společnost herců z nedalekého Divadla na Veveří, studenti i novináři. Když hostinec získal Adolf Polenka, název se změnil na U Polenků a byl jedním z míst, kde se scházela česká společnost nejen umělecká, i poslanci zemské rady a další rádi zašli na oběd a jednu Plzeň. Janáček tu například slavil po premiéře opery Příhody lišky Bystroušky na podzim roku 1924.

5. Besední dům
(Komenského nám. 8)
Besední dům byl postaven v letech 1870–1873 a stal se kulturním a společenským centrem českých obyvatel města Brna. Budova sloužila jako sídlo českých spolků, např. Besedy brněnské. Jejím sbormistrem byl i Leoš Janáček, který na spolkových koncertech vystupoval také jako klavírista a dirigent velkých hudebních produkcí, a řada jeho skladeb zde zazněla v premiéře. Dnes je dům sídlem Filharmonie Brno. Jen přes ulici stojí hotel Slavia, který byl centrem českého kulturního dění. Scházeli se zde významné brněnské osobnosti, pravidelným návštěvníkem byl i Leoš Janáček.

6. Prozatímní české divadlo na Veveří
(Žerotínovo nám. 6)
První stálá česká scéna našla své místo na rohu ulice Veveří, v místě, kde sídlil hostinec U Marovských. Hrát se zde začalo v listopadu 1884 a na programu byla opera, opereta i činohra v českém jazyce. Janáček produkce často navštěvoval a referoval o nich. V roce 1894 zde dirigoval premiéru své opery Počátek románu, ale do dějin skromná divadelní budova vstoupila 21. ledna 1904, když zde poprvé zazněla Janáčkova Její pastorkyňa. Budova byla během 2. světové války poškozena a v prosinci 1973 byla definitivně zbourána.

7. Ženský vzdělávací spolek Vesna
 (Jaselská 7/9)
Vesna vznikla v roce 1870, původně jako pěvecký spolek. Zakrátko začala usilovat o rozšiřování vzdělanosti mezi brněnskými ženami v českém jazyce. Z Vesny se brzy stalo významné učiliště, které spolupracovalo s nejrůznějšími představiteli kulturního života - výtvarníky, literáty a hudebníky, včetně Leoše Janáčka, který zde přednesl několik přednášek. Školu navštěvovala Janáčkova dcera Olga, s organizací některých školních aktivit vypomáhala Janáčkova manželka Zdenka.

8. Koncertní sál Stadionu v Brně
(Kounicova 20)
Původní sál byl vystavěn v roce 1924 jako multifunkční prostor sloužící především k výstavním účelům. Od počátku sloužil také pro pořádání koncertů. Krátce po otevření zde byly instalovány velké varhany Wilhelma Sauera z roku 1885, které byly původně umístěny v koncertním sále pražského Rudolfina. Dne 5. prosince 1927 zde zazněla ve světové premiéře Janáčkova Glagolská mše. Ačkoliv byl sál nedlouho po premiéře kompletně obestavěn novými budovami, interiér zůstal dodnes téměř beze změny, včetně původních varhan.

9. Památník Leoše Janáčka a Chleborádova vila - Varhanická škola
(Smetanova 14)
Na Smetanové ulici stojí vedle sebe půvabný domek a novorenesanční budova z roku 1891. Zde od roku 1906 sídlila varhanická škola, jejímž ředitelem byl v letech 1881-1919 Leoš Janáček. Když se varhanická škola přestěhovala do vily, vedení nechalo na zahradě vybudovat domeček pro ředitele. Janáček se do něj i s chotí nastěhoval v roce 1910 a zůstal zde do konce života. Nový byt se stal místem vzniku všech jeho vrcholných děl. Dnes je tu Památník Leoše Janáčka MZM.

10. Park Lužánky
 (Lidická 50)
Lužánecký park byl veřejnosti zpřístupněn v 19. století. Uprostřed stojí pavilon, ve kterém Janáček v letech 1866-69 jako dítě účinkoval při koncertních produkcích. Když se Janáček v roce 1910 přestěhoval do domku na dnešní Smetanově ulici, chodil do parku téměř denně na procházky a zapsal si zde mnoho nápěvků, především ptačího zpěvu. Na rohu lužáneckého parku byla plánována výstavba českého Národního divadla.

11. Janáčkovo divadlo
(Rooseveltova 7)
Snaha o získání důstojného stánku pro české divadlo v Brně sahá až do konce 19. století, ale až v polovině 50. let proběhla soutěž, ze které vzešel vítězný návrh kolektivu arch. Jana Víška. Na jeho finální podobě se také podíleli architekti I. Ruller a B. Písařík. Stavba začala v lednu 1960 a provoz nového divadla byl zahájen 2. října 1965 slavnostní premiérou Janáčkovy opery Příhody lišky Bystroušky. Divadlo s největším jevištěm v ČR je sídlem souboru Janáčkovy opery NdB a Baletu NdB a dílo Leoše Janáčka je stálou součástí repertoáru.

12. Dělnická řemeslnická beseda Svatopluk
(Jezuitská 13)
Spolková činnost byla důležitou součástí kulturního života Brna. Jedním ze spolků, jehož členem byl i Leoš Janáček byl Čtenářsko-pěvecký a vzdělávací spolek Svatopluk, založený roku 1868. Pěvecký sbor spolku byl mužský a své sídlo získal nedlouho po založení v prostorách domu na Jezuitské ulici č. 13. Dobou největšího rozkvětu byly roky 1873-76, kdy zde jako sbormistr působil Leoš Janáček. V roce 1895 zde vznikla i spolková hudební škola s velkým počtem žáků. Janáček pro Svatopluk zkomponoval svá první díla určená mužskému sboru.

13. Mahenovo divadlo
(Malinovského nám. 1)
Dnešní Mahenovo divadlo bylo původně německou scénou postavenou v letech 1882-83. Divadlo se zapsalo do světových dějin jednak jako první divadelní budova v Evropě opatřená elektrickým světlem, ale především jako místo světových premiér většiny Janáčkových oper. V roce 1919 divadlo převzalo české Národní divadlo v Brně a prvním představením zde byla Její pastorkyňa. V divadle byly prováděny i Janáčkovy orchestrální skladby, např. zde poprvé zazněla rapsodie Taras Bulba. V těchto místech se také Brno 15. srpna 1928 rozloučilo se svým velkým mistrem.

14. Slovanský ústav ku vzdělání učitelů v klášteře v Minoritské ul. a Fakulta architektury VUT (Poříčí 5)
Janáček vystudoval Slovanský ústav ku vzdělání učitelů, který tehdy sídlil v klášteře u Minoritů. Zde také od roku 1876 učil. A když byla otevřena nová budova na Poříčí č. 5, Janáček při té příležitosti napsal Slavnostní sbor ku svěcení nové budovy. Působil zde do roku 1903 a mimo jiné napsal pro místní chlapecký sbor moteto Veni Sancte Spiritus. Dnešní areál se sestává ze dvou budov, historické budovy a přistavené části z roku 1963. Sídlem fakulty architektury se stala v roce 1956, když bylo založeno VUT v Brně.

15. Ústřední hřbitov
(Jihlavská 1)
Leoš Janáček se narodil v Hukvaldech a zemřel v Ostravě, ale většinu svého života prožil v Brně, kde je i pochován. Jeho hrob se nachází na Ústředním hřibově v tzv. Čestné skupině pod číslem 64. Na náhrobku, jehož autorem je Eduard Milén, jsou vytesány verše z Janáčkova mužského sboru Potulný šílenec.

Kontakty:
http://ticbrno.cz/cs/informacni-centra

Doprava:
Začátek trasy:
zastávka Mendlovo náměstí - tramvaj 1, 5, 6
Konec trasy:
zastávka Ústřední hřbitov – tram 5,6, bus 60, 61, 82

Tip:
V parku u Janáčkova divadla se nachází trochu netradiční fontána, počítačem řízená padající opona vody vytváří díky souhru barev a vody pohyblivé obrazy.

Zdroj:
Autor: Patricie Částková
Foto: Pavel Gabzdyl

11 km
Snadná