Stezka třetihorními neovulkanity - Nová Paka

Stezka třetihorními neovulkanity – čedičovými skulpturami našeho kraje

Pro:
Všechny věkové kategorie

Průběh trasy:
Nová Paka, Brdo, Kumburk, Klepanda, Radim, zřícenina hradu Bradlec, Tužín, Radim, Valdice, Jičín

Délka trasy:
24km

Charakteristika:
Lehký terén po značených turist. stezkách, cykloturistika možná

Popis trasy:
Vydáme se z Muzejního náměstí po červené turistické značce přes Poštmistrův kopec (těsně pod ním se nachází kříž, který kdysi zakončoval křížovou cestu, ta zde byla umístěna roku 1746 Martinem Šádkem a vedla od bývalé místní Střelnice – vlevo při červené turistické značce, když jsme vstupovali do lesa až ke kříži. V blízkosti Střelnice byl vyzdvižen i největší zachovalý zkamenělý strom /araukarit/, dnes umístěn na Muzejním náměstí. Od roku 1862 je pak křížová cesta přemístěna, zčásti dnes vede při naučné stezce C). Pokračujeme dále po červené turist. značce až k obci Brdo. Před Brdem míjíme po pravé straně hřbitůvek, na kterém se nachází hrob spisovatele Josefa Kocourka (1909–1933) – (Zapadlí vlastenci 1932, Žena, Extáze, Jensen a lilie, Srdce). Procházíme jižní částí obce Brdo (obec zmiňována již v roce 1350, v obci nalezneme kamenný kříž, sochu sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie). Dojdeme k silnici spojující Brdo se Zbožím, kterou po červené turistické značce překročíme a dostáváme se pod zříceninu hradu Kumburk (po pravé straně vidíme tyčící se vrch Tábor nad Lomnicí nad Popelkou). Zde se vydáme po žluté turistické značce vlevo a vystoupáme na zříceninu hradu Kumburk, který se nachází na třetihorním suku 642 m.n.m. (při výstupu patrná klasická čedičová odlučnost). Hrad byl založen počátkem 14. století (roku 1325 je zde připomínán Markvart z Vartemberka, dějiny kumburského panství jsou spjaty s Novou Pakou). Hrad byl původně obehnán dvojí hradbou, vnější byla zpevněna šesti baštami. Jsou zde i zbytky hranolové věže tzv. Panenské, v níž byla vězněna Eliška Smiřická (dle pověsti se zamilovala do prostého jinocha). Vystoupal sem i Karel Hynek Mácha při své pouti krkonošské, aby se poklonil zdejší krajině. Sejdeme zpět po turistické žluté a budeme pokračovat vlevo po červené až k restauraci Klepanda (cca 2 km + od restaurace Klepanda možno pokračovat též po červené turistické značce na vrch Tábor, cca 6 km). Zde u restaurace Klepanda se napojíme na modrou turist. značku a budeme s ní klesat po silnici Syřenov – Újezdec, kde ji po cca 400 metrech za levotočivou zatáčkou opustíme a vstoupíme po modré turistické značce vpravo do lesa. Po ní se dostaneme k další zřícenině hradu na třetihorním suku, k hradu Bradlec (557 m.n. m., délka trasy Klepanda – Bradlec 1,5 km). Hrad byl založen rodem Markvarticů počátkem 14. stol., od roku 1608 je již pustý. Z horní části hradu je zachována část hranolové věže, na protější skále část zdiva z bývalého paláce. Místy je zde na čedičovém suku patrná klasická čedičová odlučnost. Nyní scházíme po modré turistické značce do osady Újezdec na značce. Ta nás přivede nad obec Tužín (cca po 3,5 km), kde se napojíme na modrou turistickou značku směrem do Radimi (v obci pěkná boží muka na křižovatce u hospody).
Obec se připomíná roku 1360, barokní kostel sv. Jiří pochází z let 1708–1709 (za kostelem socha sv. Jáchyma z roku 1748, před kostelem socha svaté Anny z roku 1720). Zde v Radimi se setkal K. H. Mácha se svým přítelem Janem Benešem. Tady na
místním hřbitůvku odpočívá spisovatel, nakladatel, dřevorytec a především pábitel Josef Váchal (1884–1969) – (Krvavý román, Přírodozpyt strašidel, Dokonalá magie budoucnosti) i se svou družkou malířkou, grafi čkou Annou Mackovou (1887–1969). Za obecním úřadem a místní prodejnou se vydáme vlevo po zpevněné cestě (cesta se postupně změní v polní cestu) směr Žabík (tyto mokřiny mineme po pravé straně) a budeme pokračovat dále polní cestou až na silnici Studeňany (zde Josef Váchal byd-lel) – Valdice. Po ní se vydáme vpravo směr Valdice (při silnici míjíme vpravo další boží muka). Před námi se objeví vrch Zebín a po pravé straně bývalý kartuziánský klášter (též Kartouzy), který založil roku 1627 Albrecht z Valdštejna. Stavba byla dokončena roku 1655. V roce 1782 byl klášter zrušen a v letech 1855–1857 přestavěn na trestnici. Dnes slouží stále jako vězení. Dojdeme do Valdic na silnici Jičín – Lomnice nad Popelkou (na křižovatce odbočíme vpravo). Z ní odbočíme po několika desítkách metrů vlevo po modré turistické značce na další třetihorní suk Zebín. Z kuželovitého vrchu (399 m.n.m.) je od kapličky sv. Máří Magdalény překrásný výhled po kraji. Západní úbočí této přírodní skulptury je narušené lomem. Ve zdejší čedičové hornině byl zaznamenán výskyt amfi bolu, augitu, olivínu, iserínu. Na jižním úpatí stávala kdysi ves Zebín, která je připomínána již v roce 1360, zanikla v 17. st. Kostelík, který se nalézá při jihovýchodním úpatí, je připomínán již ve  14. st. Z vrchu Zebína se vydáme po žluté turistické značce na silnici Lomnice nad Popelkou – Jičín, kterou přejdeme a vejdeme tak do Libosadu k Valdštejnské lodžii. Libosad je chráněný park se starými stromy (duby, buky, platany). V něm se nachází Valdštejnská lodžie z roku 1632, kterou dal vytvořit Albrecht z Valdštejna dle projektu N. Sebregondiho. Odsud budeme pokračovat po červené turistické značce alejí lip (původně přibližně 1200 stromů, délka 1,7 km) a Valdickou bránou (třípatrová stavba z let 1568–1570) do centra města Jičína. Nazpět do Nové Paky se dostaneme nejlépe z autobusového nádraží
(severovýchodním směrem od náměstí).

Zajímavosti na trase:
Hrad Kumburk, hrad Bradlec, Valdštejnská lodžie, vrch Zebín, bývalý kartuziánský klášter

Ubytování:
Najdete v aplikaci pod městem Nová Paka nebo Jičín

Kontakty:
Doplní město

Doprava:
Autem, vlakem či autobusem
www.idos.cz

Tip:
Občerstvení na trase restaurace Klepanda či restaurace v Radimi U Jandů

24 km
Snadná

Body zájmu