Procházka po hradeckých parcích a sadech

Procházka po hradeckých parcích a sadech

Symbolem urbanistického uspořádání města Hradce Králové je schéma regulačního plánu architekta Josefa Gočára (1880-1945) z let 1926-28 s charakteristickým prolínáním zelených klínů do zástavby. V této době již byla většina městských parků založena. Užijte si pohodu a krásy přírody přímo v centru města!

1. Jiráskovy sady

Sady vznikly v letech 1867-68 po prusko-rakouské válce na místě generálské zahrady jako neveřejný důstojnický park podle plánů zahradního architekta Františka Thomayera. Po pádu Rakouska-Uherska byl park přejmenován na Jiráskovy sady. V roce 1926 bylo zřízeno rozárium a alpinium. V sadech se nachází restaurační pavilon (nyní Střední škola vizuální tvorby) dle projektu architekta Jana Rejchla (1932-33), sousoší soutoku Labe s Orlicí od sochaře Josefa Škody (1934) a dřevěný kostelík sv. Mikuláše z počátku 17. století, převezený ze Slovenska v roce 1935 jako památka padlých legionářů. V sadech jsou dochovány pevnostní prvky a je zde i oblíbené dětské hřiště.

2. Park u zdravotní školy (nyní Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola Hradec Králové)

V areálu c.k. Reálné školy postavené v letech 1871 – 1874 dle projektu Václava Webera byla od počátku systematicky budována botanická zahrada. Žáci i profesoři tehdejší reálky pěstovali v zahradě sazenice, které následně dobrovolníci z okrašlovacího spolku vysazovali po městě. V průběhu prusko-rakouské války roku 1866 byli v prostoru pozdější zahrady pohřbíváni zemřelí z pevnostního obvodu. Poblíž parku se nachází Labyrint Divadla Drak.

3. Vonešovy sady (dříve sady Vítězslava Nováka)

První veřejný park založený v letech 1886-1887 péčí Spolku pro okrašlovaní a ochranu domoviny v Hradci Králové. Pískovcový obelisk vztyčený roku 1889 připomíná Jana Voneše (1841 - 1888), sekretáře c. k. soudu, propagátora okrašlovacího hnutí a zakladatele okrašlovacího spolku (1885), po němž byl park pojmenován. V roce 1866 byli na tomto místě pochováváni vojáci zemřelí v pevnosti na zranění z prusko-rakouské bitvy. Přes Moravský most vede už jen krátká cesta ke koupališti Flošna.

4. Kubištovy sady

Sady založené v roce 1909 se nachází v sousedství Ústavu hluchoněmých a kláštera školských sester Notre Dame v prostoru bývalých pevnostních valů a zátopové kotliny. Na východní straně zátopového území se klikatil vodní příkop lemovaný tzv. Slezskou silnicí („císařská cesta“), jejíž trasu dnes v sadech připomíná nezvykle se vinoucí pěšina. Během druhé světové války byl v jižní části sadů zřízen veřejný protiletecký kryt, vstup/ východ naznačují dva železobetonové panely. Současné pojmenování získaly v roce 1992 podle kubistického malíře a grafika Bohumila Kubišty.

5. Žižkovy sady

Nachází se v prostoru bývalého vojenského cvičiště pod terasami starého města. Sady byly založeny v letech 1904-1906 dle plánů zahradního architekta Františka Thomayera, na realizaci výsadby se významnou měrou podílel královéhradecký okrašlovací spolek. Roku 1933 byl odhalen pomník Ladislava Jana Pospíšila z dílny akademického sochaře Josefa Škody upomínající na počátky bourání pevnosti v roce 1884. Západní část s pomníkem Jana Žižky z Trocnova byla připojena teprve v polovině 20. století, roku 1971 bylo v souvislosti s instalací pomníku obnoveno starší pojmenování Žižkovy sady.

6. Šimkovy sady

Sady byly založeny v pevnostní záplavové kotlině Piletického potoka. Prvky bývalé pevnosti jsou v sadech zakomponovány dodnes. Na realizaci parku se v letech 1932–35 podílel architekt Josef Gočár se svým ateliérem. Od roku 1990 nesou sady jméno Karla Šimka, který padl v protinacistickém odboji. Sady prošly v letech 2012–13 celkovou revitalizací dle návrhu architekta Pavla Zadrobílka a společnosti Florart. Nachází se zde šest kilometrů stezek vhodných pro pěší, cyklisty i in-line bruslaře, dvě dětská hřiště, skatepark, parkové grily a občerstvení v původním objektu rotundy.

7. Sadová úprava náměstí 5. května

Severní frontu náměstí 5. května tvoří unikátní funkcionalistický palác Novákových garáží projektovaný počátkem 30. let 20. stol. architektem Josefem Fňoukem, který navrhl taktéž úpravu přilehlého prostranství dnešního náměstí 5. května. Josef Gočár navrhoval do centrálního prostoru náměstí umístit objekt divadla, avšak od tohoto záměru bylo definitivně upuštěno v 50. letech 20. století. V letní sezóně je za příznivého počasí v provozu dětská železnice na přibližně 430 metrech dlouhém okruhu a u nedalekého břehu Labe kotví labské kolesové parníčky.

8. Sady architekta Lisky

Sady založené v letech 1940–41 se nalézají v areálu otevřených domovních bloků vybudovaných spolu se Sborem kněze Ambrože. Josef Gočár tu postupně vytvořil svébytnou urbanistickou kompozici s kostelem ve vrcholu a zástavbou obytných domů tvořících pomyslné odvěsny rovnoramenného trojúhelníku. Na realizaci jednotlivých domů se podíleli významní architekti např. Jindřich Kulka a Oldřich Liska. Liskova funkcionalistická vila s ateliérem (čp. 824) představuje jeden z vrcholů jeho tvorby a od roku 2018 je kulturní památkou.

https://www.hradeckralove.org/prochazka-po-hradeckych-parcich-a-sadech/d-69806

7 km
Snadná

Body zájmu