Procházka po historických školách

Procházka po historických školách

Školní budovy jsou jedním ze symbolů rozvoje města Hradec Králové po osvobození ze svírajícího barokního opevnění. Ještě za existence pevnosti město nápisem “Zdaru mládeže a rozkvětu vědy“ v budově reálného gymnázia v roce 1874 naznačilo směr svého snažení. Poznejte, jak se během 150 let měnila architektura školních budov.

1. Rašínovo státní gymnázium (Rašínovo státní československé gymnázium), nyní Gymnázium J. K. Tyla

Budova byla postavena v letech 1925 – 1927 podle návrhu Josefa Gočára ve stylu české architektonické moderny, kombinující režné cihelné zdivo s převažujícím vertikálním členěním a tvrdou kontrastující omítkou. Objekt doplňují dvě umělecká díla z výzdoby československého pavilonu na mezinárodní výstavě dekorativních umění v Paříži v roce 1925 - socha Jana Štursy Vítěz a reliéf se státním znakem od Otto Gutfreunda. Areál tvoří mimo oplocení také tělocvična a samostatně stojící vila ředitele.

2. Masarykovy obecné a měšťanské školy

Budova byla postavena v letech 1925 – 1928 podle návrhu Josefa Gočára jako součást areálu škol na půdorysném tvaru písmene U. Její protější budova, symetrická podle podélné osy areálu procházející mateřskou školou, byla postavena až po 2. svět. válce. Budova je postavena ve stylu české architektonické moderny, kombinující režné cihelné zdivo a tvrdou kontrastující omítku. Hlavním prvkem jsou horizontální sdružená okna, jako předznamenání dalšího Gočárova architektonického vývoje. Oproti sousední budově gymnázia již ve velmi střídmém členění.

3. Základní škola Zálabí, nyní Základní škola a Mateřská škola Josefa Gočára

Budova tvoří druhou část architektonického návrhu areálu škol architekta Josefa Gočára. Byla postavena v letech 1956 – 1959 podle návrhu architekta Václava Rohlíčka, který citlivě respektoval Gočárův urbanistický záměr a architektonický výraz celého areálu.V blízkosti školy na břehu Labe se nachází veřejné parkourové hřiště. Vedle překážek na parkour jsou jeho součástí i workoutové prvky.

4. Mateřská škola, nyní Školní jídelna Základní školy a Mateřské školy Josefa Gočára

Mateřskou školu v areálu Masarykových škol postavenou v roce 1928 navrhl Josef Gočár jako první stavbu svého závěrečného období architektonické tvorby v Hradci Králové - funkcionalismu. Lze ji pokládat za opomíjený architektonický „šperk“ tvořící osu areálu škol. Ačkoliv se z ulice tváří nepřístupně, do vnitřního prostoru polouzavřeného bloku škol se otevírá do „všech“ stran otevřenou terasou. Budova svým původním vzhledem připomínala palubu a kapitánský můstek zaoceánského parníku, jehož součástí byl do 2. poloviny 20. století i vysoký komín.

5. Státní odborná škola koželužská, nyní Střední průmyslová škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Hradec Králové

Budova školy byla postavena v letech 1923 – 1924 podle návrhu architekta Josefa Gočára. Autorem soch koželuha a jircháře z roku 1930 umístěných u hlavního vchodu je sochař Josef Škoda. Areál školy zahrnoval školní budovu, cvičnou koželužnu a samostatný dům ředitele. Budova je postavena ve stylu české architektonické moderny.

6. Borromaeum, nyní Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína

Pro chlapecký církevní internát byla v letech 1900 -1902 postavena stavitelem Viktorem Weinhengstem nová monumentální budova podle jeho vlastního návrhu. Symetrická dvoupatrová budova s klasicistním tvaroslovím s bosovaným přízemím je členěna vysokým pilastrovým řádem podle nabídky stavitele v „levnějším barokním stylu“ na rozdíl od dosavadních školských budov stavěných v „nákladném renesančním stylu“.

7. Reálné gymnázium, nyní Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola

Budova reálného gymnázia byla postavena podle návrhu Karla Webra 1871 – 1874 na místě bývalého vojenského skladiště na půdorysu písmene E jako první velká veřejná stavba v novorenesančním stylu, který charakterizují průběžné a nadokenní římsy, hlavní římsa s konzolami, girlandy a dvojice pilastrů s kladím. Centrem budovy je pozoruhodné trojramenné schodiště s litinovými sloupy a okenními rámy.

8. Odborná škola pro umělecké zámečnictví, nyní Hotelová škola Hradec Králové

Objekt budovy školy byl postaven podle návrhu Tomáše Suhrady v letech 1892 – 1893 v novorenesančním stylu a stal se první stavbou dokončenou podle regulačního plánu z roku 1890. Uliční průčelí završuje na středním rizalitu dominantní kopule. Kovaná vrata, nárožní lucerny, mříže a ostatní zámečnické práce jsou dílem žáků a učitelů školy. V roce 1894 se budova školy stala prostorem velké hospodářské, průmyslové a národopisné výstavy

9. Drtinovy obecné a měšťanské školy, nyní Gymnázium B. Němcové

Monumentální budova školy byla postavena v letech 1896 - 1899 v novorenesančním stylu podle návrhu Václava Bahníka a Tomáše Suhrady. Dvě nestejně dlouhá křídla do ulice Pospíšilovy a ulice Šimkovy jsou spojeny třetím zalomeným křídlem. Nároží hlavních křídel s bosovaným průčelím jsou zakončena mansardovými střechami, které tvoří dominantu školní budovy. Fasády člení trojúhelníkové frontony a římsy nad okny.

10. Ústav Hluchoněmých Rudolfinum, nyní Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola

s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové. Nová budova Diecézního ústavu pro hluchoněmé děti byla postavena v letech 1901-1902 v novobarokním stylu podle návrhu Arnošta Jenčovského na pozemku lemovaném vysokým plotem. Novobarokní tvarosloví symetrické budovy se projevuje nejenom v použitých architektonických prvcích, ale i kompozicí průčelí a vnitřním uspořádáním.

11. Státní průmyslová škola v Hradci Králové, nyní Střední průmyslová škola stavební

Budova byla postavena v letech 1929 - 1931 podle návrhu Jan Rejchla. Charakteristickým výrazovým prvkem pro tuto budovu postavenou ve stylu funkcionalismu jsou do horizontálních pásů sdružená (pásová) okna a hladká fasáda bez dalších architektonických prvků mimo vstupního portiku. V interiéru jsou zachovány chodby a učebny včetně podlah a dveří, vestavěný nábytek v ředitelně, kanceláři a knihovně.

12. Odborná škola rolnická a odborná škola hospodářská, nyní Střední odborná škola veterinární Kukleny

Autorem návrhu nové budovy pro Odbornou školu rolnickou a odbornou školu hospodářskou postavenou v letech 1921 -1923 je významný český architekt a profesor pražské techniky Theodor Petřík, přednosta ústavu zemědělského stavitelství na Vysoké škole zemědělského a lesnického inženýrství v Praze, který byl autorem vzorových zemědělských staveb.

https://www.hradeckralove.org/prochazka-po-historickych-skolach/d-69820

3,2 km
Snadná

Body zájmu