Procházka po hradeckých hodinách

Procházka po hradeckých hodinách

Čas byl, je a bude pro lidské pokolení důležitou veličinou. Pokud Vás zajímají hodinové stroje, ciferníky a sluneční hodiny, vydejte se na procházku po hradeckých hodinách. Provede Vás po zajímavých místech v centru města, a když budete mít chuť a čas, protáhněte si ji i do okrajových částí.

1. Hodiny na věži hlavního nádraží

Budova hlavního nádraží byla postavena podle návrhu architekta Václava Rejchla v letech 1929–35. Sochařskou výzdobu běžců s pochodněmi vytvořil akademický sochař Josef Škoda. Věž s hodinami je 46 m vysoká. Ve tmě ručičky i čárky na ciferníku svítí. Projekt celkové rekonstrukce Riegrova náměstí, jehož je budova součástí, vznikal současně s projektem navazujícího Terminálu hromadné dopravy.

2. Sluneční hodiny na dvoře budovy Univerzity Hradec Králové, náměstí Svobody

Druhé nejstarší sluneční hodiny ve městě byly zhotoveny v roce 1911. Od té doby byly několikrát opravovány. Hodiny jsou umístěné na zdi směřující do dvorany, která je veřejnosti nepřístupná, lze je ale spatřit ze sousedního parčíku Pohádka nebo průzorem mezi stromy z uličky V Lipkách. Otázkou zůstává, kdo původní hodiny zhotovil a jakou technikou. Výtvarným námětem byla autorovi silueta královéhradeckého „starého náměstí“ z pohledu od kašny.

3. Hodiny na Labské elektrárně „Hučák“

Elektrárna na Labi byla postavena v letech 1909–12 podle návrhu arch. Františka Sandera v secesním stylu na půdorysu písmena L. Hodiny na elektrárně jsou původní. Z dostupné dokumentace víme pouze to, že v roce 1967 hodinový stroj prošel generální opravou. Štít věže s mansardovou střechou má pod hodinovým ciferníkem v omítce provedený plastický znak města.

4. Hodiny na Bílé věži

Bílá věž dostavěná v roce 1596, je jednou z hlavních dominant Hradce Králové. Původní hodinový stroj z roku 1591 od mistra Vavřince z Nového Města pražského byl nahrazen v roce 1829 strojem od mechanika a hodináře Josefa Božka. Božkův hodinový stroj byl později restaurován a dnes je součástí expozice v Bílé věži. V současné době zajišťuje chod hodin na Bílé věži novodobý elektrický stroj. Číselníky se nacházejí na všech čtyřech venkovních stranách Bílé věže. Hradeckou zvláštností je, že velká ručička ukazuje hodiny a malá minuty.

5. Hodiny na radnici na Velkém náměstí

Hodiny (orloj), pocházející z kostela sv. Antonína zničeného Švédy, byly na nově vystavěnou vížku mezi radnicí a domem čp. 165 přeneseny v roce 1696. Na poloviční orloj je upravil hradecký hodinář Václav Čech. Kvůli chatrnosti a nebezpečí zřícení byla vížka po čase zbořena a hodiny umístěny uprostřed radniční střechy pod radničním kloboukem. V letech 1786 – 1789 byly na radnici vystavěny dvě věže, na které umístil hodinář František Šmíd hodiny a cimbály z původní dřevěné vížky. Nyní se na věžích nachází elektrický stroj.

6. Sluneční hodiny na Rezidenci Šatlava, Dlouhá ulice čp. 101 - 103

Sluneční hodiny zdobí nádvoří historického objektu od roku 2007. Ve spodní části číselníku jsou rozmístěné římské číslice a půlhodinové značky. Ve střední části je vlastní číselník s hodinovými a půlhodinovými čarami. Tři kalendářní čáry jsou označené symboly zvířetníkových znamení. U hyperbol, které odpovídají slunovratům, je uvedeno navíc kalendářní datum. Při slunečním svitu lze na hodinách odečíst kalendářní údaje (datum) z polohy stínu „válečku“ mezi těmito čarami. Nahoře jsou vlevo uvedeny zeměpisné souřadnice stanoviště hodin, vpravo iniciály tvůrců hodin.

7. Hodiny na radnici na Malém náměstí

V roce 1863 byla podle návrhu stavitele Dobrkovského vystavěna věž s hodinami, která je ukončena cibulovou bání s lucernou. Podnětem pro stavbu věže byly s velkou pravděpodobností právě chybějící hodiny. Původní hodinový mechanický stroj je uložený v Muzeu východních Čech v Hradci Králové, stejně tak jako druhý časoměrný stroj z počátku 20. století. Nyní se na věži nachází elektrický stroj i s novým ciferníkem.

8. Sluneční válcové výškové hodiny na Malém náměstí

Hodiny coby sochařsky pojatý interaktivní prvek autorů Jana Pospíšila a Vlasty Samohrdové byly na Malé náměstí umístěny jako součást jeho rekonstrukce. Jedná se o válcové výškové hodiny, které pracují na principu měření výšky Slunce nad obzorem v různých ročních obdobích. Jsou pojaty interaktivně - každý si musí hodiny nejprve nastavit podle návodu na obruči na hodinách. Kvůli nutnosti natočit číselník ke Slunci je tento typ hodin znám především v přenosném provedení, kde se toto řeší pootočením závěsu. Provedením na pevném nepřenosném stanovišti jsou hodiny unikátní.

9. Sluneční hodiny na Orlickém nábřeží, Nezvalova ulice čp. 377

Nejstarší hradecké sluneční hodiny pocházejí z roku 1903. Jsou umístěny na vile, kterou nechal postavit Karel Viewegh. Nesou latinský nápis „Fiat voluntas tua“ (Buď vůle tvá). Pravděpodobně v roce 1969 byly předělány. Do října roku 2012 rozmístění číslic ve stuze číselníku neodpovídalo azimutu stěny. Po tehdejší opravě fasády z hodin zbyl jen ukazatel a plastická stuha. V květnu 2014 při opravě střechy došlo k nové malbě číselníku a byl osazen nový ukazatel. Hodiny jsou tak plně funkční.

10. Hodiny na klášterním kostele sv. Anny v Kuklenách

Kostel z let 1777–1784 postavený podle návrhu architekta M. Walcha je pozdně barokní. Původně kostel řádu minoritů, kteří obývali přilehlou budovu. Kostel nerespektuje orientaci východ - západ, průčelí s dvěma věžemi zakončenými cibulemi směřuje k jihu do náměstí. Pro obyvatele rozbořeného Pražského Předměstí byla v roce 1776 založena na místě staré osady „Kuklena“ obec Kukleny.

11. Hodiny na kostele sv. Antonína Poustevníka na Novém Hradci Králové

Kostel je pozdně barokní, postavený v letech 1769–74 hradeckým městským stavitelem Františkem Kermerem. Hodiny byly na věž umístěny v roce 1791 a v roce 1904 byly nahrazeny novými. Stavba byla původně projektována jako špitální kostel. Objekt je situovaný k jihovýchodu jako orientační bod na staré císařské silnici. Obec Nový Hradec Králové byla založena roku 1766 pro obyvatele rozbořeného Slezského Předměstí.

12. Hodiny na kostele sv. Pavla na Pouchově

Během výstavby hradecké pevnosti byl kostel sv. Pavla v Hradci Králové (datován už před rokem 1510) rozebrán a přenesen na Pouchov. Na novém místě byl vystavěn v letech 1780–1791 stavitelem J. Kurzem, starší část ještě ve slohu barokním, mladší (1832-33) ve slohu raně klacisistním. Původní věž kostela byla přistavěna v letech 1832–1833 a kostel byl rozšířen, nynější věž pak byla postavena roku 1868.

13. Sluneční hodiny před Hvězdárnou a planetáriem, Zámeček čp. 456

Zde se nacházejí dvoje hodiny: Číselník prvních, analematických slunečních hodin, má tvar neuzavřené elipsy a je opatřen číslicemi 4 až 20. Pro určení času je v ose elipsy umístěna kalendářní stupnice. Ta leží ve směru místního poledníku (spojnice sever – jih). Kolmý ukazatel pro odečtení časového údaje musí stát v poloze odpovídající kalendářnímu datu. Je velmi působivé, když je tímto ukazatelem pozorovatel – osoba; sám sobě si určí, kolik je hodin.

Druhé sluneční hodiny jsou ztvárněny zajímavou a jedinečnou formou - ve tvaru budíku. Jedná se o hodiny rovníkového typu, kdy rovina číselníku je rovnoběžná s rovinou rovníku. Odečítání času by měl zajistit kolmý ukazatel, který však z důvodu bezpečnosti u hodin trvale instalován není. Hodiny jsou funkční od jarní do podzimní rovnodennosti po celou dobu, kdy je slunce na obloze.

Sluneční hodiny na rodinných domech v obytných čtvrtích:

Kubelíkova ulice čp. 481, Kyjovská ulice čp. 566, Mandysova ulice čp. 1408, Ulice Miroslava Hájka čp. 356, Ulice Na Zahrádkách čp. 199

https://www.hradeckralove.org/prochazka-po-hradeckych-hodinach/d-69836

3,8 km
Snadná

Body zájmu